6 C 163/2020-42 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] Credit International, SE. a žalovaným, když žalovaná byla povinna uhradit jednak zapůjčenou částku 10 000 Kč a dále 1 400 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 23,72% ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatků v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná dluh nesplácela řádně, uhradila pouze částku 3 000 Kč a to naposledy dne [datum]. Tato částka byla započtena na úrok (1 400 Kč), na poplatek za administrativní činnost (910,30 Kč) a na poplatek za hotovostní inkaso (689,70 Kč). Marným uplynutím sjednané lhůty pro úhradu dluhu včetně poplatků byla žalovaná ode dne následujícího v prodlení s úhradou dluhu. Ode dne následujícího vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na úhradu zákonného úroku z prodlení. Dlužná jistina se dále ode dne následujícího po splatnosti úročí sjednaným úrokem ve výši 23,72%. 2. Pohledávka byla poskytovatelem zápůjčky postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. 3. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky bez příslušenství částku 14 400 Kč skládající se z jistiny ve výši 10 000 Kč, dlužných poplatků za administrativní činnost ve výši 1 089,70 Kč a za hotovostní inkaso ve výši 3 310,30 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří sjednané úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalovaná do podání žaloby žádnou částku nezaplatila. 4. Žalobce požaduje zaplacení celkové dlužné jistiny 10 000 Kč, a dlužných úhrad 4 400 Kč, celkem 14 400 Kč. Žalobce dále žádá zaplacení úroku ve smluvené výši 23,72% ročně z dlužné jistiny, když tento je v kapitalizované výši za dobu od [datum] (tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky) do [datum] (datum postoupení pohledávky) v částce 8 460,13 Kč a dále je žádán k zaplacení kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za dobu od [datum] (tj. od marného uplynutí týdenní – sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky) do [datum] (datum uzavření smlouvy o postoupení pohledávky) ve výši 2 855,51 Kč dále je žádán zákonný úrok z prodlení a to od 7. 12 2019 do zaplacení ve výši platné v okamžiku začátku prodlení a současně je žádáno zaplacení smluveného úroku ve výši 23,72% ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 5. Poskytovatel zápůjčky splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalované, tedy schopnost splácet zápůjčku. [příjmení] rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované, ověřil informace poskytnuté žalovanou oproti dokladům vyžádaným od žalované. Ověření úvěruschopnosti žalované vyplývá z uzavřené smlouvy. Žalované byly řádně vysvětleny všechny předsmluvní informace, byly jí vysvětleny důsledky prodlení se splácením dlužné částky. [jméno] žalovaná prohlásila, že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s uzavřenou smlouvou. Žalovaná byla povinna jednat poctivě a uvést pravdivé údaje. 6. K návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované řádným způsobem doručit. Platební rozkaz soud zrušil. 7. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soudní zásilky - žalobu i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště hlášeném v CEO nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. 8. Smluvní vztah vznikl za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen o.z.). 9. Žalobce se domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce (i když uvádí smlouvu o půjčce), když součástí ujednání byl i závazek uhradit sjednané poplatky, což je obsaženo ve smlouvě i ve všeobecných obchodních podmínkách. Žalobní tvrzení prokazuje smlouva a smluvní podmínky. Žalovaná zůstala nečinná. K žalobnímu tvrzení se nevyjádřila, netvrdila žádné skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku, ačkoliv byla soudem k vyjádření vyzvána. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalované, byly doručovány na adresu jejího trvalého bydliště a vyvěšeny na úřední desce soudu. 10. Aktivní legitimace žalobce je dána smlouvou o postoupení pohledávky, k důkazu byla předložena také kopie oznámení o postoupení pohledávky adresovaná žalované. 11. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení. 12. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 14. Podle § 1931 o.z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. 15. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 16. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 17. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako potupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Žalobce prokázal svá tvrzení důkazy shora uvedenými. Žalobní tvrzení je v souladu s předloženými listinnými důkazy, vzájemně tvoří logický celek. O podmínkách smlouvy byla žalovaná náležitě poučena a informována. Soud neshledává se smlouvě žádná nepřiměřená ujednání. Smluvený úrok odpovídá sazbám jiných poskytovatelů zápůjček nebo úvěrů. Podmínky zápůjčky byly žalované řádně a srozumitelně oznámeny- jsou obsaženy ve smlouvě. Žalovaná zůstala zcela nečinná. Smlouva je podle § [číslo], § 2392 a § 1931 o.z. Žalovaná dluh nesplnila, je tedy povinna uhradit jak dlužnou částku včetně smluvně sjednaného poplatku, dále smluvní úrok ve sjednané výši, zákonný úrok z prodlení ve výši sazby platné v okamžiku prodlení, tedy 8,05% ročně. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný smluvní úrok je vypočten za dobu do postoupení pohledávky. 20. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený S [číslo obč. průkazu] Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 300 Kč, tedy 900 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce. Za další písemné podání není odměna přiznána, neboť ža