11 C 7/2021-82 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě dne 22. 4. 2021 domáhal určení, že je vlastníkem id. ½ pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře 331 m², vedeném jako„ zastavěná plocha a nádvoří“, jehož součástí je stavba [adresa], způsob využití„ rodinný dům“, a id. ½ pozemku [parcelní číslo] o výměře 232 m², vedeném jako„ zahrada“, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro okres [okres], obec Náchod, [katastrální uzemí], vedeném u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod. Toto žalobce odůvodnil tím, že výše uvedený spoluvlastnický podíl na nemovitosti daroval žalovanému na základě darovací smlouvy z 25.7.2011 a nyní se domáhá vrácení daru dle § 630 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 z důvodů jeho dobré mravy hrubě porušujícího chování k jemu a k členovi jeho rodiny. Takové jednání žalovaného žalobce spatřuje v tom, že žalovaný postupně uzavřel 3 zástavní smlouvy (v roce 2009, 2011 a 2017), přičemž se souhlasem matky zatížil celou nemovitost. Prostředky získané z úvěrů žalovaný v rozporu se svými sliby nevyužil k zajištění vlastního bydlení. Dalším důvodem k domáhání se vrácení daru je dle žalobce okolnost, že k darování ideálního podílu na nemovitosti došlo s tím, že žalovaný mu odpustí jeho dluh vůči němu ve výši [částka] vzniklý tím, že žalovaný za něho splnil ručitelský závazek v této výši. Žalovaný však přes dohodu trval na uhrazení dluhu a k jeho splácení přiměl matku pohrůžkami, že přijde o dům, přičemž matka od března 2012 do dubna 2017 takto žalovanému splácela částku 2 300 Kč měsíčně a od května roku 2017 do září roku 2020 splácela částku 1 300 Kč. Následně matka se splácením přestala a žalovaný po ní vymáhal další splátky s výhrůžkami, že jinak přijde o dům, a požadavky vůči matce navýšil až na částku 3 000 Kč měsíčně, a to až do roku 2030. Poté, co žalobce i jeho matka požadavky žalovaného odmítli splnit, začal žalovaný své výhružky realizovat nejprve návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a dále i podáním žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, ačkoli ví, že žalobce ani matka nemají dostatek prostředků na vyplacení spoluvlastnického podílu. 2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že vždy jednal v souladu se zákonem a nedopustil se žádného hrubého jednání porušujícího dobré mravy vůči žalobci ani vůči matce. Uzavírání úvěrových smluv bylo jeho právem a byla-li smlouva spojena se zástavním právem, byla vždy odsouhlasena i jeho matkou a podepsána. Podaná žaloba je dle žalovaného pouze reakcí na jeho požadavek na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, což je jeho právem. Ve vztahu k jednotlivým smlouvám žalovaný uváděl, že úvěrovou smlouvou z roku 2009 s ČSOB uhradil v prvé řadě dluh žalobce ve výši [částka] plus příslušenství, zbytek peněz využil ke svému podnikání. Úvěrovou smlouvou z roku 2011 u [příjmení] [příjmení] došlo k refinancování předchozího úvěru z roku 2009, přičemž se jednalo o hypotéční úvěr neúčelový, a rovněž tak úvěr z roku 2017 u Sberbank je refinancováním předchozího úvěru z roku 2011. Žádná z úvěrových smluv nebyla vázána na poskytnutí bydlení. Dále žalovaný popírá, že by kdy žalovanému odpustil dluh a tvrdí, že darovací smlouva byla uzavřena z popudu jejich otce, který spoluvlastnický podíl chtěl původně převést na žalovaného, z iniciativy matky ho však převedl v roce 2006 na žalobce, nicméně v reakci na způsob života žalobce a jeho nesplácení dluhů, došlo v roce 2011 k uzavření darovací smlouvy. Dále žalovaný uvádí, že již v té době byl žalobce předlužený, 1.6.2015 na sebe podal návrh na předlužení ke Krajskému soudu v Hradci Králové s tím, že má 6 věřitelů a dluhy [částka], oddlužení bylo povoleno a splněno pravomocně k 5.1.2021. 3. Žalobce ve svém doplnění žaloby ze dne 5. 8. 2021 popíral, že byl předlužen již v roce 2006 s tím, že v té době měl dluh pouze u Komerční banky, za který mu ručil žalovaný a který také žalovaný dle názoru žalobce předčasně splatil. Žalobce dále trval na tom, že žalovaný mu uváděl, že úvěrové smlouvy jsou na zajištění jeho bydlení, a opakuje, že jeho jedinou motivací k uzavření darovací smlouvy bylo to, že žalovaný mu měl odpustit jeho dluh, a dále i naléhání jeho matky. Dále žalobce uvádí, že„ rozhodnutí podat žalobu na určení vlastnického práva bylo důsledkem žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví podané žalovaným“. Žalobce spatřuje porušení dobrých mravů nikoli v samotném uzavírání úvěrových smluv žalovaným a v podání žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, ale v tom, za jakých okolností tato práva realizuje. 4. Ze svědecké výpovědi matky bylo zjištěno, že k rozpadu jejího soužití s otcem žalobce a žalovaného došlo někdy před 30 lety, k vypořádání jejich SJM však došlo až v roce 2015. Otec chtěl původně svůj podíl převést na žalovaného, ona ho však přesvědčila, aby podíl převedl na žalobce, protože [jméno] (tj. žalovaný – pozn. soudu)„ již byl zabezpečený“. Žalobce přišel s nápadem, že si pořídí bydlení jinde a někdy v roce 2010 si bral úvěr na asi 900 000 Kč. Svědkyně se neúčastnila jednání mezi žalovaným a žalobcem ohledně převodu podílu na domu a má jen obecné povědomí, že [jméno] uhradí nějaký [anonymizováno] dluh a [jméno] mu převede podíl na domu. Svědkyně nejprve posílala [jméno] 2 300 Kč měsíčně, protože jí tvrdil, že to je [anonymizováno] dluh a on by ho z něho nedostal. [jméno] o tom zprvu nevěděl, dozvěděl se o tom až někdy v roce 2015 či 2016 a reagoval na to rozhořčeně. Nicméně ona to za něj splácela dál až do srpna 2020. Pak si spočítala, že dluh už musí být uhrazen. [jméno] po zjištění, že už nic nedostává, se začal rozčilovat a chtěl, aby platila„ něco dalšího“, svědkyně už neví, co to mělo být, ale jednalo se o částku 3 600 Kč měsíčně – toto řešili všichni tři společně, na ničem se nedohodli a [jméno] pak prohlásil, že už pro něho neexistují. Z výpovědi svědkyně dále vyplynulo, že žalovaný v domě nebydlí od roku 2012, dům užívá jen ona a žalobce, přičemž k jiným platbám mezi nimi nedochází. [jméno] přispívá na polovinu provozu domácnosti, ona mu to ještě navýšila o těch 1 300 - 1 500 Kč, které pak sama od roku 2017 posílala [jméno]. Svědkyni je známo, že [jméno] měl platit za [jméno] ještě nějaké dluhy, než se v roce 2015 dostal do insolvence, a ví i tom, že [jméno] má mít nějaké další dluhy od roku 2015. 5. Ze zástavní smlouvy datované k 29.7.2009 mezi Hypotéční bankou (nyní ČSOB) na straně jedné a [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] (oba zástavci) a [celé jméno žalovaného] (dlužníkem) na straně druhé je zjevné, že se jednalo o hypotéční úvěr ve výši [částka] k nemovitostem uvedeným ve výroku rozsudku. Účel úvěru není v samotné zástavní smlouvě specifikován. Žalovaným byla předložena vlastní smlouva o poskytnutí hypotéčního úvěru, ze které je zjevné, že se jedná o úvěr„ neúčelový“, tedy nikoli za účelem obstarání bydlení. 6. Ze zástavní smlouvy datované k 24.8.2011 mezi [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic na straně jedné a [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] na straně druhé je zjevné, že se jednalo o hypotéční úvěr ve výši [částka] k nemovitostem uvedeným ve výroku rozsudku. Účel úvěru není specifikován. 7. Ze zástavní smlouvy datované k 19.4.2017 mezi Sberbank na straně jedné a [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] na straně druhé je zjevné, že se jednalo o hypotéční úvěr ve výši [částka] s příslušenstvím k nemovitostem uvedeným ve výroku rozsudku. Účel úvěru není v samotné smlouvě specifikován. Žalovaným byla předložena vlastní smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru, ze které je zjevné, že se jedná o úvěr na splacení dříve poskytnutých úvěrů a půjček. 8. Z darovací smlouvy mezi [celé jméno žalovaného], [anonymizováno] [rok], a [celé jméno žalobce] (žalobcem) z 3.10.2006, je zjevné, že žalobce nabyl spoluvlastnický podíl uvedený ve výroku rozsudku. 9. Z listu vlastnictví [číslo] pro obec Náchod, [katastrální uzemí], je zjevné, že jako spoluvlastníci nemovitostí – pozemku st.p. [číslo] s domem [adresa] a zahrady p. [číslo] jsou vedeni žalovaný a svědkyně [jméno] [příjmení] – oba s podílem id ½. K nemovitostem je vyznačeno pouze jediné zástavní právo, a to ve prospěch [právnická osoba], zástavní práva ve prospěch ČSOB či [příjmení] [příjmení] nejsou zapsána. Z listu vlastnictví je dále patrné, že spoluvlastnické právo žalovaného je založeno darovací smlouvou z 25.7.2011. 10. Z darovací smlouvy z 25.7.2011 je zjevné, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným, a jedná se smlouvou bezúplatnou. Ve smlouvě není žádné ustanovení o případných dluzích a jejich odpouštění či vyrovnávání s výjimkou upozornění na zástavní právo pro ČSOB (viz bod 5.). 11. Z potvrzení ČSOB je dále zjevné, že žalovanému byl v roce 2007 poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. 12. Z návrhu na povolení oddlužení a Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, [číslo jednací] [číslo] 2015 je zjevné, že žalobce podal 1.6.2015 návrh na povolení oddlužení s uvedením celkem 6 věřitelů a 10 závazků v celkové výši [anony