5 C 306/2020-180 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně podala proti žalovanému žalobu o zaplacení částky 5 954 Kč. V žalobě uvedla, že je výlučnou vlastnicí rodinného domu s příslušenstvím. Tento dům získala na základě usnesení o příklepu čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací]. Poté, co žalobkyně dům na základě výše uvedených rozhodnutí nabyla a proti vůli žalobkyně žalovaný v době neoprávněně bydlel a užíval jej, proto se žalobkyně vyklizení domu musela domáhat soudní žalobou, které bylo vyhověno. Žalovaný způsobil na nemovitosti žalobkyně škodu, kterou žalobkyně vyčíslila ve výši 5 954 Kč. Pokud jde o podrobnější zjištění výši škody, odkázala na trestní řízení, které bylo proti žalovanému vedeno na základě trestního oznámení, které ona v této souvislosti podala. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, podal si odpor proti vydanému platebnímu rozkazu. Namítal, že žalobkyně dlouhou dobu nemovitost neužívala a nestarala se o ni. O nemovitost se staral žalovaný. Pořídil věci, které tvořily její vybavení. 3. Při soudním jednání doplnila žalobkyně žalobní tvrzení a uvedla, že škodu jí žalovaný způsobil konkrétně tím, že z jejího domu odstranil bojler, vodní čerpadlo [příjmení], vanu, mísu WC a poškodil kabel k rozvodu elektřiny. Namítal, že žalobkyně neprokázala, že je vlastníkem těchto věcí. Demontováním předmětných věcí žalovaný plnil povinnost nemovitost vyklidit. 4. Z rozsudku Okresního soudu v Náchodě [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] soud zjistil, že na základě žaloby podané žalobkyní byla žalovanému uložena povinnost vyklidit nemovitost žalobkyně zapsané na [list vlastnictví], mimo jiné i rozestavěný dům bez čp., který žalobkyně získala na základě rozhodnutí soudu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Z odůvodnění tohoto rozsudku se podává, že žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitostí, žalovaný je užívá bez právního důvodu. Rozsudek byl napaden odvoláním žalovaného, kterému odvolací soud nevyhověl, když rozsudek soudu prvého stupně potvrdil. Dovolání žalovaného Nejvyšší soud odmítl rozhodnutím ze dne 29. 4. 2020. 5. Ze znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] ze dne 21. 7. 2015, který byl vyhotoven v [anonymizována dvě slova] [spisová značka] a účelem ocenění nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v kat. území [obec], soud zjistil, že nemovitost byla vybavena ohřevem vody – bojler, vanou, sprchovým koutem 2x umyvadlo a 2x WC. Tyto věci byly znalcem pojaty jako příslušenství nemovitosti. 6. Ze spisu Okresního soudu v Náchodě sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že na základě podnětu žalobkyně bylo vedeno trestní řízení proti žalovanému za skutek, kterého se měl dopustit tím, že z nemovitosti žalobkyně odpojil čerpadlo, které nechal na zemi ve sklípku, sejmu vanu a bojler, odstranil toaletní mísu a odnesl ji před dům a přerušil kabely vedoucí k pojistkové skříni. Jednání žalovaného bylo v trestním řízení zdokumentováno fotodokumentací z místa činu. Žalovaný byl dne 17. 6. 2020 k věci vyslechnut Policií ČR na úřední záznam a uvedl, že na podzim roku 2019, když se z domu stěhoval, odpojil z předmětného domu žalobkyně čerpadlo ve sklepě, vanu a WC a bojler vynesl před dům, elektrický kabel přeřízl. Z odborného vyjádření firmy [anonymizováno] soud zjistil, že náklady na zapojení elektrického kabelu do rozvodové skříně v nemovitosti žalobkyně činí 1 856 Kč. Z odborného vyjádření firmy [příjmení] dále soud zjistil, že náklady na nové usazené vany, bojleru, WC mísy, čerpadla, včetně nákladů na dopravu, činí 3 900 Kč. Usnesením ze dne [datum] byla trestní věci postoupena Komisi pro projednání přestupku při Městskému úřadu v Náchodě, neboť skutek není trestným činem, ale mohl by být posouzen jako přestupek. 7. Podle § 2894 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „obč. zák.“), Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění. Podle § 2951 odst. 1 obč. zák., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 505 obč. zák. součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. 8. V souzeném případě se žalobkyně po žalovaném podle shora citovaného ustanovení § 2951 obč. zák. domáhá náhrady škody v penězích. Požaduje zaplacení částky 5 954 Kč. Žaloba je z podstatné části důvodná. Soud považuje za prokázané, že žalovaný, užíval nemovitost žalobkyně a že tuto nemovitost poškodil. Bylo prokázáno především znaleckým posudkem citovaným v odst. 5 odůvodnění tohoto rozsudku a rovněž výpovědí žalovaného učiněnou formou úředního záznamu v trestním řízení (odst. 6 odůvodnění rozsudku), že součástí nemovitosti žalobkyně byl bojler, čerpadlo [příjmení], mísa WC, vana a elektrický kabel. Tyto věci byly v nemovitosti žalobkyni umístěny a vzhledem k jejich povaze sloužily k tomu, aby byly společně s nemovitostí užívány. Oddělením těchto věcí byla nemovitost žalobkyně znehodnocena. Součást věci není způsobilým předmětem občanskoprávního vztahu, dokud není zákonem stanoveno jinak. Součást věci sdílí to, co se po právní stránce týká věci hlavní. Taktomu je i tehdy, jestliže se v důsledku faktického spojení stala součástí věci hlavní taková věc, která byla věcí samostatnou ([spisová značka]). Bylo prokázáno, že žalovaný součástí nemovitosti žalobkyně, tj. vanu, WC mísu, bojler a čerpadlo [příjmení] z nemovitosti žalobkyně demontoval a přerušil elektrický kabel vedoucí k rozvodné skříni. Tímto jednáním žalovaný nemovitost žalobkyně poškodil. Výše škody byla v trestním řízení, které bylo proti žalovanému z důvodu poškození majetku žalobkyně vedeno, stanovena odborným vyjádřením a činí celkem částku 5 754 Kč. Úroky z prodlení žalobkyně po žalovaném nepožaduje, proto o nich soud v tomto rozsudku nerozhodoval a přiznal žalobkyni pouze částku 5 754 Kč, která představuje výši škody (náklady nutné na to, aby byly následky škody způsobené žalovaným odstraněny). Ve zbývající části žalovaného nároku, tj. co do částky 200 Kč soud žalobu zamítl (o 200 Kč žalobní požadavek přesahuje odborným vyjádřením stanovenou částku, kterou je nutné vynaložit na odstranění škody). Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. zaplatí žalovaný žalobkyni náhradu škody ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. 9. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobkyně uspěla v převažující části předmětu sporu, úspěch žalovaného je v poměru k žalované částce nepatrný. Soud tedy žalobkyni a přiznal plnou náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování a bránění jejího práva. Vzhledem k odmítavému postoji žalovaného, vyjádřenému v průběhu tohoto soudního řízení, nepovažuje soud předžalobní výzvu (kterou žalobkyně nedoložila) za podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení. Žalobkyni v tomto řízení vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč, dále za tři režijní paušály po 100 Kč podle § 1 a 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. (podání žaloby, účast u dvou soudních jednání), náklady poštovného za 2 poštovní podání odeslaná doporučeně celkem 115 Kč a náklady jízdného z místa bydliště žalobkyně v [obec] do [obec] a zpět osobním automobilem ke dvěma soudním jednáním podle vyhl. č. 589/2020 Sb. (celkem 294 km po 4,40 Kč = 1 293,60 Kč x 2), včetně nákladů za spotřebované pohonné hmoty 627,90 Kč x 2 (doloženo technickým průkazem automobilu a dokladem o zakoupení benzinu). Náklady řízení v celkové výši 5 257 Kč zaplatí žalovaný žalobkyni ve lhůtě 3 dnů právní moci rozsudku.