14 C 254/2021-83 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se domáhal proti žalovaným zaplacení částky uvedené ve výroku I. s příslušenstvím s tím, že žalobci byla postoupena pohledávka – původně pohledávka [právnická osoba], za žalovanými ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 12. 9. 2003, na jejímž základě byl mj. žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, který se včetně úroků a případných sankcí zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách. V současné době ještě dluží částku, která je předmětem žalobního žádání. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území [země] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [země], zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 7 a), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soud je soudem místa plnění. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9/1 o. s. ř., jeho místní příslušnost se podává z citovaného čl. 5 Nařízení. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 10/1 zákona č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním v platném znění, neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, a cizí prvek vnesený do vztahu postoupením pohledávky zahraniční právnické osobě nemůže svou intentzitou toto převážit. 4. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů - aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána smlouvou o postoupení pohledávky. Smlouva o úvěru [číslo] uzavřená mezi [právnická osoba] a žalovaným prokazuje vznik a obsah závazku, včetně výše smluvních úroků. Detailní výše dluhu je patrná z historie účtu. O zaplacení byl žalovaný upomínán. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a cele podporují skutková tvrzení žaloby. 5. Aplikací příslušných ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, (dále jen„ ob. z.“) – ob. z. se na vztah mezi účastníky aplikuje na základě ustanovení § 261/3 d), 4 ob. z. – dochází soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanými 1) a 2) byla platně sjednána smlouva o úvěru dle § 497 a násl. ob. z., dle níž nebylo náležitě plněno. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost k placení zákonných úroků. Podle § 1 nař. vl. č. 142/1994 Sb. ve znění rozhodném na počátku prodlení výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Z úřední činnosti je soudu známa výše repo sazby stanovené ČNB pro rozhodné období, přičemž žalovaný úrok není vyšší než zákonný. Proto bylo na místě žalobě cele vyhovět. Podle § 160/1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 21 971 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 885 Kč, dále odměna advokáta dle ust. § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 020 Kč za jeden úkon právní služby), tj. za 5 úkonů právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění a 2 jednání ve věci samé) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 5 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 1 500 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 3 486 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 21 971 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. ve splátkách, vzhledem k majetkovým poměrům žalovaného, jak jsou specifikovány výše. Oproti vyúčtování nebyla přiznána odměna za vyjádření ve věci samé ze dne 24. 11. 2021, neboť vyjádření je reakcí na obranu původní žalované 2), která byla se svou obranou úspěšná a řízení mezi ní a žalobcem bylo po částečném zpětvzetí žaloby zastaveno.