5 C 189/2022-22 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení nákladů za přepravu žalovaného do protialkoholní záchytné stanice. V žalobě uvedla, že dne [datum] v podnapilém stavu žalovaný ohrožoval zdraví a veřejný pořádek. Proto byl dvoučlennou hlídkou městské policie dopraven do Protialkoholní záchytné stanice v [obec]. Vyšetření na zjištění přítomnosti alkoholu bylo u žalovaného pozitivní. Žalovanému tím vznikla povinnost uhradit náhradu za použití služebního vozidla a mzdové náklady strážníků, vše v celkové výši 1 400 Kč. Nález přítomnosti alkoholu byl u žalovaného pozitivní, naměřená hodnota činila 2,2 promile. 2. Soud dospěl k názoru, že věc lze projednat a rozhodnout bez nařízení soudního jednání, pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 3. Z dokazování provedeného listinami předloženými žalobkyní vzal soud za prokázaný skutkový stav věci, který plně odpovídá tvrzením žalobkyně. 4. Podle § 24 odst 1 Zák. č. 65/52017 Sb., Náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění). Podle § 24 odst. 2, Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Podle § 24 odst. 3, Náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění). Podle§ 24 odst. 4, Pokud bylo odborné lékařské vyšetření provedeno z důvodu odmítnutí orientačního vyšetření vyšetřovanou osobou, má vyšetřovaná osoba povinnost uhradit tomu, kdo poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1 uhradil, náklady, které mu takovou úhradou vznikly, bez ohledu na výsledek vyšetření; tato osoba hradí i náklady na její dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření. Pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle § 24 odst. 5, Toxikologické vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal. Není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Podle § 17 odst. 4 zák. č. 379/2005 Sb., dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu. 5. Soud po provedení dokazování dospěl k závěru, že žalující strana svůj žalobní nárok prokázala a žalobě vyhověl, neboť nárok je zcela v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 a 3 shora citovaného zákona. Nárok na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 1968 a 1970 Občanského zákoníku. 6. Z výzvy k úhradě pohledávky soud zjistil, že žalobkyně déle než 7 dnů před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení žalované pohledávky. 7. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, náklady řízení, proto má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku 400 Kč.