5 C 256/2022-29 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně podala proti žalovaným žalobu o zaplacení částky 5 304 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanými došlo dne [datum] k uzavření podnájemní smlouvy, na základě které užívali žalovaní družstevní byt. K tomuto bytu svědčilo právo nájmu žalobkyni. Dne [datum] prodala žalobkyně svůj družstevní podíl, s nímž bylo spojeno nájemní právo k předmětnému bytu. Při převodu družstevního podílu uhradila za žalované kauci podle podnájemní smlouvy ve výši 10 000 Kč. [příjmení], která byla žalovanými uhrazena žalobkyni, byla žalobkyní započtena na dluh na nájemném ve výši 5 300 Kč a na nedoplatek vyúčtování služeb ve výši 4 700 Kč. Dále byl ve prospěch žalovaných zúčtován přeplatek z faktury za opravu WC. Zůstatek kauce ve výši 9 673 Kč, který žalobkyně za žalované uhradila se žalovaní zavázali zaplatit žalobkyni nejpozději do [datum]. Výše dlužné částky byla následně snížena o přeplatky na plnění spojeních s užíváním bytu ve výši 4 396 Kč na částku 5 304 Kč. 2. Z listiny nazvané„ Potvrzení“, kterou jako důkaz předložila žalobkyně, soud zjistil, že dne [datum] žalovaní uznali, že z titulu chybějící části kauce, žalovaní žalobkyni dlužili částku 9 673 Kč. Tuto částku se zavázali zaplatit na účet žalobkyně do [datum]. 3. Podle § 2053 Občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. 4. V souzeném případě se žalobkyně po žalovaných podle shora citovaného ustanovení domáhá zaplacení uznaného dluhu. Žaloba je zcela důvodná. 5. Listina předložená žalobkyní má náležitosti uznání dluhu podle shora citovaného ustanovení. Uznání dluhu usnadňuje věřiteli důkazní situaci, neboť věřitel nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání. Naopak dlužník, pokud by namítal, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že jinak zanikl, musel by to prokázat. Žalovaní neprokázali, že dluh nevznikl, že byl splněn, nebo že zanikl jinak, a proto soud považuje za prokázané, že jejich dluh ve výši 9 673 Kč ke dni uznání dluhu trval. Žalovaní neprokázali, že poté, co dluh uznali, na tento dluh splnili více než 4 396 Kč, když tato částka byla oproti dluhu započtena z důvodu přeplatku žalovaných na službách spojených s užíváním bytu. 6. Podle § 1968 věta 1. Občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Žalovaný jsou v prodlení se zaplacením žalované částky ode dne následujícího po její splatnosti, tj. od [datum]. Žalobce má nárok na zákonné úroky z prodlení, stanovené vládním nařízením [číslo] Sb.. 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce jednoduchou výzvou více než 7 dnů před podáním žaloby vyzval žalované k zaplacení žalované pohledávky. 9. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř.. Žalobkyni soud přiznal právo na náhradu odměny zástupce podle § 7 vyhl. č. 177/96 Sb., a to za tři úkony po 1 500 Kč, náhradu za 3 režijní paušály po 300 Kč, 21 % DPH a náhradu zaplaceného soudního poplatku 400 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatí žalovaní společně a nerozdílně náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.