5 C 88/2023-93 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal proti žalovanému žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem parc. č. st. [anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 162 m2, součástí je stavba [adresa], rodinný dům parc. [číslo] zahrada o výměře 670 m2 zapsaným v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce]. V žalobě uvedl, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky uvedených nemovitostí, přičemž žalobce vlastní podíl ve výši id. ¼ a žalovaný ve výši id. ¾. Předmětné nemovitosti užívá výlučně žalovaný. Účastníci nejsou schopni se domluvit na hospodaření se společnou věcí, ani na vypořádání spoluvlastnictví. Žalobce navrhuje, aby nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného s tím, že žalovanému bude uloženo zaplatit žalobci vypořádací podíl. Eventuálně žalobce navrhuje, aby soud nařídil prodej nemovitostí. 2. Žalovaný se v průběhu soudního řízení připojil k návrhu žalobce na nařízení prodeje nemovitostí. Nemá dostatek finančních prostředků, aby mohl spoluvlastnický podíl žalobce zaplatit. 3. Účastníci učinili nesporným žalobní tvrzení o spoluvlastnictví nemovitostí. Tvrzení účastníků bylo ověřeno listinnými důkazy, které žalobce předložil. Dále učinili nesporným, že nemovitosti nelze rozdělit. 4. Podle § 1141 odst. 1 Občanského zákoníku č. 89/20121 Sb. (dále jen „o.z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvávat. Podle § [číslo] odst. 1 o.z, spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků. Dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. 5. Podle § [číslo] odst. 2, spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. 6. Podle § [číslo] o.z, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 7. Podle § § [číslo] oz., Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 8. V souzeném případě se účastníci nedohodli o zrušení spoluvlastnictví, je tedy důvodné, aby o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozhodl soud. Vzhledem k tomu, že žalobce nemá zájem převzít nemovitosti do svého výlučného vlastnictví a žalovaný nemá finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu, nezbývá, než nařídit prodej nemovitostí. Výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky podle velikostí jejich spoluvlastnických podílů. Prodej nemovitostí lze realizovat na základě návrhu na výkon rozhodnutí. 9. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 150 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalobce sice ve sporu uspěl, avšak soud z důvodů hodných zvláštního zřetele soud žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal. Důvody hodné zvláštního zřetele spatřuje soud jednak ve velmi nepříznivé finanční, sociální a zdravotní situaci žalovaného a dále ve skutečnosti, že žalovaný se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nebránil, s prodejem nemovitostí souhlasil.