6 C 297/2023-96 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi žalobcem a žalovanou. Žalobce poskytl žalované standardním neúčelový úvěr, kdy poskytl žalované peněžité prostředky ve výši , částka, , tak že část ve výši , částka, převedl v souladu s uzavřenou smlouvou na tzv. účet zákazníka, jehož číslo je uvedeno ve smlouvě a zbývající částku ve výši , částka, převedl žalobce v souladu se smlouvou na účet zprostředkovatele žalovaného jako provizi. Na účet žalované převedl žalobce finanční prostředky dne , datum, , čímž došlo k čerpání úvěru.2. Dle smlouvy se žalovaná zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky, tedy úvěr společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby. Celková cena úvěru byla ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala uhradit tuto částku v pravidelných 25. měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy do každého dvacátého dne měsíce na účet žalobce, kdy splatnost první splátky byla dohodnuta na den , datum, .3. K uzavření smlouvy o úvěru došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši , částka, . Smlouva byla uzavřena okamžikem, když žalovaná smlouvu o úvěru podepsala, přičemž za okamžik podpisu smlouvy se považuje okamžik, kdy tzv. verifikační platba, tedy částka , částka, , byla připsána na účet žalobce. Pro platbu byl použit variabilní symbol, který je číslem úvěrové smlouvy. K podpisu smlouvy došlo dne , datum, .4. Žalovaný z dohodnuté splátky úvěru nesplácela řádně a. Žalovaná byla v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než 2 měsíce. Žalobce úvěr zesplatnil. Žalované bylo odesláno písemné oznámení o zesplatnění úvěru. Úvěr byl zesplatněn , datum, ve stejný den bylo žalované odesláno oznámení o zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru byly žalované odeslány 3 upomínky. Za každou odeslanou upomínku účtuje žalobce poplatek , částka, , celkem tedy , částka, .5. Žalovaná je v prodlení s úhradou částky ve výši , částka, , tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši , částka, a zesplatněné částí jistiny ve výši , částka, . Ve smlouvě byla dohodnuta roční úroková sazba ve výši 28,17 %. Žalobce žádá smluvený úrok z nesplacené jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do úplného zaplacení.6. Před uzavřením smlouvy zkoumal žalobce úvěru schopnost žalované. Žalovaná prokázala své příjmy a žalobce uzavřel, že je schopna úvěr splácet.7. Žalobce požaduje zaplacení smluvní pokuty, a to v souladu se smluvním ujednáním. Žalobce žádá smluvní pokutu za 3 neuhrazené měsíční splátky, za každou splátku smluvní pokutu ve výši , částka, , tedy celkem , částka, . Dále žalobce žádá smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a 0,1 % denně z neuhrazených splátek. Smluvní pokuta je tedy žádána ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, , žádána je tedy částka , částka, .8. Žalovaná byla vyzvána k dobrovolnému plnění předžalobní upomínkou.9. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo v souladu s občanským soudním řádem doručit žalované.10. Soud nařídil jednání a z listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Žalobce tvrdí, že uzavřel smlouvu o úvěru se žalovanou (jméno a datum narození uvedeno v záhlaví rozsudku. Ve smlouvě je však uvedeno, že smlouva byla uzavřena s osobou jménem , jméno FO, . Také další listiny, které mají dokládat uzavření smlouvy se žalovanou znění na jména , jméno FO, , nikoliv na jméno žalované. Jedná se o tyto listiny – smlouva o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti zákazníka, prohlášení rodiče, čestné prohlášení, standardní informace o spotřebitelském úvěru, upomínky, seznamy odeslaných upomínek, oznámení o zesplatnění úvěru, podací lístek, který dokládá odeslání oznámení o zesplatnění úvěru a předžalobní výzvu, listina „bonita smlouvy“.11. Listinné důkazy dokládají odeslání částky , částka, na účet žalované.12. Soud vyzval žalobce k doplnění důkazů, které by prokázaly uzavření smlouvy se žalovanou a prokázání tvrzení, že byla zkoumána úvěruschopnost žalované. Žalobce doložil pouze kopii občanského průkazu žalované, nedoložil žádnou listinu, která by dokládala uzavření smlouvy se žalovanou.13. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.14. V daném případě nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou ze dvou důvodů. Žalobce dokládá smlouvu, která byla uzavřena s osobou jménem , jméno FO, , ale žalovaná se jmenuje , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Smlouva tedy byla uzavřena s neexistující osobou. Osoba , jméno FO, , která má rodné číslo uvedené ve smlouvě není v centrálním registru obyvatel. Druhým důvodem nesplatnosti smlouvy je skutečnost, že ze strany žalobce, nedošlo k pečlivému posouzení schopnosti žalované úvěr splácet. Dle listin byla posuzována úvěruschopnost osoby , jméno FO, , uvedeného rodného čísla, ale taková osoba neexistuje. Není tedy zřejmé, j u jaké osoby žalobce úvěruschopnost posuzoval.15. Žalovaná zaplacením verifikační smlouvy tuto smlouvu podepsala, ale listiny znějí na jiné jméno, smlouva je tedy neurčitá. I kdyby bylo uzavřeno, že smlouvu fakticky uzavřela žalovaná, tak je soud toho názoru, že smlouva je neplatná z důvodů nedostatečného a neurčitého zkoumání úvěruschopnosti žalované úvěr splácet.16. Posouzení schopnosti klienta splácet spotřebitelský úvěr je však nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Takové posouzení musí být provedeno správně a musí se týkat osoby, které je úvěr poskytován. Z tohoto důvodu považuje soud úvěrovou smlouvu za neplatnou.17. Žalobce si tedy počínal nezodpovědně. Ve smlouvě je označena jiná úvěrovaná osoba, než je žalovaná, úvěruschopnost byla zkoumána také u jiné osoby, než je žalovaná. Upomínky byly zasílány jiné osobě, než je žalovaná. Neplatnost smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) označit ve smlouvě osobu, které je úvěr poskytován a dále posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Listiny nedokládají uzavření smlouvy se žalovanou. Nedostatek zkoumání úvěruschopnosti dále způsobuje absolutní neplatnost smlouvy podle § 588 o.z. vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek. V případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není totiž neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud byl proto povinen zabývat se otázkou platnosti smlouvy i bez návrhu žalované.18. Soud posuzoval nárok žalobce podle následujících ustanovení.19. Podle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 86 ods.t 2 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle § 87 ods.t 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. Podle § 87 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. je-li spor