6 C 48/2023-37 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se domáhá zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku. Předmětem sporu je zaplacení smluvní pokuty. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva). Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 52 000 Kč. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, neplnila závazky ze Smlouvy. V důsledku toho došlo k zesplatnění úvěru. [ulice] jistina úvěru byla ve výši 62 027,60 Kč. Zesplatnění úvěru bylo žalované oznámeno dne [datum]. 2. Ve Smlouvě byla pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny sjednána povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné [příjmení] jistiny úvěru až do jejího zaplacení. Ve Smlouvě se strany dohodly, že souhrn výše všech ze strany žalobce uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout částku 0,5 z celkové výši poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. 3. Žalovaná své závazky, i přes výzvy žalobce nesplnila. Žalobce zahájil soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek Okresního soudu v Náchodě č.j. [číslo jednací] ze dne 29. 6. 2020. Soud mimo jiné rozhodl, že žalovaná je povinna uhradit žalobci částky představující smluvní pokuty ve výši 998 Kč a 11 785 Kč. částka 11 785 Kč představovala smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné [příjmení] jistiny úvěru ve výši 62 027,60 Kč za období prodlení žalované do [datum]. 4. Prodlení žalované s úhradou [příjmení] jistiny úvěru trvalo i po datu [datum]. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle Smlouvy ve výši 0,1% denně z dlužné [příjmení] jistiny úvěru. Žalobce požaduje s mluvní pokutu za období od [datum] do [datum] ve sjednané výši. Žádá zaplacení částky 13 217 Kč. 5. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. 6. K návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen a soud nařídil jednání. 7. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, zůstala nečinná. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření považuje soud za prokázané s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalované bylo doručeno vhozením do schránky. 8. Žalovaná se k jednání nedostavila, neúčast neomluvila, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 9. Žalobní tvrzení je doloženo a prokázáno smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru, oznámením o zesplatnění, rozsudkem Okresního soudu v Náchodě č.j. [číslo jednací], předžalobní upomínkou. 10. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle § 122 odst. 3 z.č. 257/2016 Sb. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka]. 12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Soud má za prokázané, že žaloba byla podána po právu. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy, tvoří logický celek. Žalobce poskytl žalované úvěr a pro případ porušení podmínek smlouvy byla sjednána povinnost uhradit smluvní pokutu. Žalované úvěr řádně nesplácela, vznikla jí tak mimo jiné povinnost uhradit další sjednané závazky a tedy i smluvní pokutu. Její výše je omezena ustanovením § 122 odst. 3 z.č. 257/2016 Sb. Ohledně povinnosti uhradit část smluvní pokuty v celkové výši 12 783 Kč již rozhodl podepsaný soud v řízení sp.zn. [spisová značka]. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 52 000 Kč, smluvní pokuta tedy může činit maximálně částku 26 000 Kč. Žalobce nyní žádá zaplacení částky 13 217 Kč. Nepřekračuje tedy zákonem stanovenou hranici pro určení výše smluvní pokuty. Žalovaná dluh z uzavřené smlouvy o úvěru neuhradila, trvá tedy její povinnost uhradit smluvní pokutu v maximální možné výši. Soud tedy žalobě vyhověl. Úrok z prodlení je žádán ode dne následujícího po splatnosti smluvní pokuty, když tento termín byl žalované oznámen v předžalobní upomínce. 15. Žalovaná žádné námitky proti uplatněné žalobě ani důkazy, které by vedly k zamítnutí návrhu, neučinila, nevznesla a nepředložila. Žalovaná zůstala nečinná. K její tíži jde i fakt, že si nezajistí vyzvedávání soudních písemností v místě trvalého pobytu. 16. Z výše uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení, jehož výše je v souladu s platným právním předpisem. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalobce byl v tomto sporu plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč podle položky 2 bod 1 sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb.), odměnu za zastupování advokátem za 3 úkony po 300 Kč, 900 Kč, (převzetí zastoupení, žaloba a jednání) - § 14b odst. 1 vyhl. 177/96 Sb., 1 úkon po 1 660 Kč (účast u jednání) - § 7 vyhl. 177/96 Sb., 3 režijní paušály po 100 Kč a 1 režijní paušál po 300 Kč tj. 600 Kč, částku 515 Kč - náhrada cestovních nákladů ze sídla advokáta k soudu a zpět celkem 60 km, cena paliva benzín natural dle vyhlášky, včetně paušální náhrady, vše doloženo kopií technického průkazu, dále 400 Kč náhradu za 4 půlhodiny po 100 Kč za promeškaný čas na cestě a to dle vyhl.č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ze všech částek mimo SOP. Celkem jsou náklady řízení v částce 5 731 Kč a jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 /1 o.s.ř.).