10 C 104/2024-23 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že žalobce je vlastníkem rod. domu v obci , Anonymizováno, , jméno FO, . Citovanou obcí dne , datum, prošlo tornádo, které poškodilo i nemovitost žalobce. Následně samozřejmě žalobce musel provést opravy své zdemolované nemovitosti, a to mimo jiné i vrat a zábradlí. Tyto opravy měla provést žalovaná. Mezi žalobcem a žalovanou probíhala jednání ohledně možnosti realizace díla spočívající v dodání a montáži vrat a zábradlí na nemovité věci nacházející se v , Anonymizováno, , jméno FO, , která byla poničena v důsledku tornáda. Na základě těchto jednání byla žalobci doručena zálohová faktura č. , tel. číslo, ze dne , datum, znějící na částku , částka, a se splatností dne , datum, . Žalobci bylo přislíbeno, že po úhradě zálohové faktury bude mezi žalobcem a žalovanou uzavřena příslušná smlouva, na základě které bude žalovaný povinen realizovat požadované dílo. Poté, co žalobce zálohovou fakturu uhradil, však k uzavření příslušné smlouvy nedošlo, stejně tak jako nedošlo k dodání zboží a realizaci díla. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala.3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně uvedla, že s tímto souvisí. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:5. Ze zálohové faktury č. , tel. číslo, ze dne , datum, se splatností dne , datum, má soud za zjištěné, že žalovaná vystavila žalobci výše specifikovaný daňový doklad na částku ve výši , částka, .6. Z výpisu účtu žalobce má soud za zjištěné, že žalobce na účet žalované zaslal částku , částka, jakožto zálohu.7. Výzvou ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu, kterou ho vyzval k uhrazení dlužné částky.8. Soud hodnotil jednotlivé v řízení provedené důkazy, nejprve každý z nich jednotlivě a poté v jejich vzájemných souvislostech. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.9. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:10. Žalobce si u žalované objednal realizace díla, žalovaná následně vystavila zálohovou fakturu na žalovanou částku, kterou žalobce uhradil. Žalovaná však dílo nerealizovala ani nevrátil uhrazenou částku.11. Po právní stránce soud věc posoudil takto:12. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 1721 o. z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.14. Podle § 1723 odst. 1 o. z., závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.17. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná.18. S ohledem na shora uvedené, má tak soud za prokázaná tvrzení žalobce, tedy že došlo žalované uhradil zálohovou částku, žalovaná však neprovedla dílo , ani částku nevrátila. Vedle žalobou uplatněného nároku v podobě dlužné pohledávky vznikl žalobci ve smyslu § 1970 o. z. rovněž nárok na příslušenství žalované částky v podobě zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud shledává za zákonu neodporující odpovídající skutkovým zjištěním soudu. Povinnost k plnění byla uložena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v obecné třídenní lhůtě.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši , částka, a dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (, částka, za jeden úkon právní služby) ve výši , částka, (tj. za 3 úkonů právní služby – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu) a dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši , částka, dle ustanovení § 14 odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem , hodnota, účelně vynaložených výdaje právního zástupce žalobce, tj. , částka, . Celkem tedy , částka, . Náklady soudního řízení jsou zvyšovány o DPH, neboť zástupce žalovaného doložil, že je jejím plátcem, přičemž DPH činí částku , částka, . Celkem tedy náklady řízení žalovaného představují částku , částka, . Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. , adresa, k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.