10 C 140/2024-27 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky spolu s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že s žalovaným , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala dodávat žalovanému elektřinu na adresu odběrného místa. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky dodávky elektřiny žalobkyně. Za období , datum, - , datum, žalobkyně provedla vyúčtování poskytnutých služeb a uhrazených záloh žalovaného. Vyúčtování skončilo nedoplatkem ve výši 15 388,37 Kč. Splatnost dlužné částky byla žalobcem stanovena na , datum, . Žalovaný částku neuhradil a od , datum, je v prodlení. Po vystavení vyúčtování žalovaný uhradil celkem , hodnota, Kč. Tato částka byla započtena na jistinu nedoplatku. Za období 30. 11. 2022 - 26. 1. 2023 žalobkyně provedla vyúčtování poskytnutých služeb a uhrazených záloh žalovaného. Vyúčtování skončilo nedoplatkem ve výši 39 056,72 Kč. Splatnost dlužné částky byla žalobcem stanovena na , datum, . Žalovaný částku neuhradil a od , datum, je v prodlení. Žalobkyně žalovanému dne , datum, zaslala předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státní příslušníkem Slovenské republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 14/1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v , adresa, je dána ustanovením § 9 o. s. ř. „a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, poskytovatel služeb měl v době uzavření smlouvy sídlo a příjemce služeb bydliště v České republice, kde se nachází i místo plnění; cizí prvek vnesený do vztahu státní příslušností žalovaného nemůže toto svou intenzitou převážit.4. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.5. V průběhu řízení soud učinil následující skutková zjištění:6. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, , , právnická osoba, podmínkami žalobkyně, má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa. Součástí smlouvy byly i Obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaný se za dodanou elektřinu zavázal hradit žalobkyní vyúčtovanou cenu.7. Fakturou č. , hodnota, má soud za prokázané, že dodanou elektřinu za období 11. 11. 2022 - 29. 11. 2022 žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou znějící na částku 15 388,37 Kč splatnou dne , datum, . Faktura obsahuje i detailní vyúčtování spotřeby elektrické energie.8. Fakturou č. , hodnota, má soud za prokázané, že dodanou elektřinu za období 30. 11. 2022 - 26. 1. 2023 žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou znějící na částku 39 056,72 Kč splatnou dne , datum, . Faktura obsahuje i detailní vyúčtování spotřeby elektrické energie.9. Předžalobní výzvou ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby, a to bezodkladně. Žalovaný byl obesílán prostřednictvím doručovatele poštovních služeb na adresu odběrného místa, kterou ve smlouvě o sdružených dodávkách elektřiny označil rovněž jako adresu korespondenční.10. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Provedené důkazy pak nebyly žádnými jinými důkazními návrhy ze strany žalované co do jejich pravosti a pravdivosti zpochybňovány. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.11. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:12. Účastníci řízení uzavřeli smlouvy o dodávce elektřiny. Žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala dodávat žalovanému elektřinu na adresu odběrného místa. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky dodávky elektřiny žalobkyně. Dodané energie žalobkyně žalovanému vyúčtovala, avšak žalovaný na žalobou požadovanou částku dosud ničeho neuhradil, byť byl k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné pohledávky upomínán.13. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení, průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporů.14. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.16. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákona ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná.17. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jakožto dodavatelem a žalovaným jakožto odběratelem byla uzavřena smlouva na dodávku elektřiny, a to v souladu s energetickým zákonem. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa elektrickou energii, což splnila, žalovaný však povinnost k zaplacení ceny za dodanou a odebranou elektřinu za shora uvedené období nesplnil, když vyfakturované částky za dodanou elektřinu a plyn ve stanovené lhůtě splatnosti nezaplatil. V dané procesní situaci bylo na žalovaném, aby tvrdil a následně taktéž i důkazně prokázal, že žalobkyni žalobní pohledávku, byť částečně, uhradil. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, tuto skutečnost netvrdil a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze sjednané smlouvy, soud rozhodl tak, že žalovaného zavázal k zaplacení dlužné a žalobkyní vyfakturované částky za spotřebovanou elektrickou energii v celkové výši 53 241,72 Kč Žalobkyni vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné a za dodanou elektřinu vyfakturované částky, jehož výši a počátek prodlení soud shledává v souladu se smluvním ujednáním stran ve smyslu § 1970 o. z.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 15 054 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 2 131 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 260 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 9 780 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění,) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč. Náklady soudního řízení jsou zvyšovány