10 C 171/2024-28 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 41 864 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu nájemní smlouvy. Žalobce uvedl, že je vlastníkem domu s č.p. , Anonymizováno, , adresa, , ve kterém měl žalovaný, na základě termínovaných nájemních smluv, najatý byt č. , hodnota, o velikosti 1+3 s příslušenstvím, umístěný ve 3. NP uvedeného domu. Poslední z platných uzavřených nájemních smluv, byla uzavřena , datum, , Žalovaný ovšem užíval předmětný byt i po skončení poslední řádně sjednané nájemní smlouvy (tedy té výše uvedené), tzn. po , datum, , a sice v měsících 3/2021-3/2022, a to bez právního důvodu a aniž by žalovanému v měsících 7, 9, 10, 11 a 12/2021 a 1, 2 a 3/2022 za užívání bytu hradil předepsané nájemné a úhrady za služby. Výše bezdůvodného obohacení za užívání předmětného bytu v měsíci 07/2021 činila 5 722,- Kč (nájemné ve výši 4 782,- Kč a předepsané zálohy a služby ve výši 940 Kč), v měsíci 9/2021 – 5 621 Kč (nájemné ve výši 4 681Kč a předepsané zálohy a služby ve výši 940 Kč) a v měsících 10/2021-03/2022 vždy ve výši 5 654 Kč (nájemné ve výši 4 714 Kč a předepsané zálohy a služby ve výši 940 Kč). Celková výše bezdůvodného obohacení z titulu neoprávněného užívání předmětného bytu za uvedené období tak činila 45 267 Kč - oproti této byl žalobcem započten tzv. přeplatek za služby spojené s užíváním předmětného bytu v roce 2021 ve výši 2 816 Kč k , datum, a přeplatek za služby spojené s užíváním předmětného bytu v roce 2022 ve výši 587 Kč k , datum, . Dluh žalovaného odpovídající bezdůvodnému obohacení spočívajícímu v užívání předmětného bytu bez právního důvodu v uvedeném období tak činí 41 864 Kč (bez příslušenství). K uvedenému bezdůvodnému obohacení za ve výši 41 864 Kč žalobce nárokuje příslušenství, tedy zákonný úrok z prodlení, a to od data následujícího po splatnosti úhrad za poslední dlužný měsíc (3/2022), když úhrady byly splatné do posledního dne tohoto kalendářního měsíce (tedy do , datum, ), tedy od , datum, , do zaplacení. Žalovaný byt opustil a žalobcem byl převzat k , datum, . K úhradě pohledávky byl žalovaný vyzván tzv. předžalobní výzvou ze dne , datum, , která byla žalovanému doručována v místě jeho trvalého pobytu , datum, , když mu byla do domovní schránky vložena , datum, .2. Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.3. Soud, vycházeje z obsahu spisu, učinil ve věci následující skutková zjištění:4. Smlouvou o nájmu bytu má soud za prokázané, že žalobce v pozici pronajímatele se žalovaným v pozici nájemce uzavřeli smlouvu o nájmu bytu, na jejímž základě žalobce poskytl za účelem potřeby bydlení žalovanému ubytování tak, jak je žalobě popsáno.5. Evidenčním listem nájemce , Anonymizováno, , č. jednotky , Anonymizováno, , platným od 7.2021 má soud za prokázané, že měsíční předpis nájemného a služeb činil 5 722 Kč, platným od 9. 2021 činil 5 621 Kč, platným od 20.2021 činil 5 654 Kč.6. Výzvou k zaplacení dluhu ze dne , datum, má soud za prokázané, že byl žalovaný žalobcem vyzýván k uhrazení dluhu ve výši 41 864 Kč.7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný – v rozsahu odpovídajícím žalobním tvrzením.8. Podle § 2235 zákona č. 89/2002 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.9. Podle § 2246 o. z., Strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.10. Podle § 2247 o. z., Strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou.12. V rámci každého sporného řízení, tedy i v rámci tohoto řízení, má žalobce dvě základní procesní povinnosti, první je povinnost tvrzení, druhou pak povinnost důkazní. Povinnost tvrzení znamená, že žalobce je povinen uvést všechny pro věc rozhodné skutečnosti, druhá pak, že všechny pro věc rozhodné skutečnosti musí prokázat. Žalobce se domáhal v rámci tohoto řízení zaplacení částky z titulu smlouvy o nájmu bytu uzavřené ve smyslu § 2235 a násl. o. z. a k tomu náležejícího příslušenství, jak je uvedeno shora. Domáhá-li se žalobce ve sporném řízení zaplacení pohledávky, tj. peněžité částky, musí tvrdit všechny právně významné konkrétní okolnosti o vzniku, existenci a výši pohledávek. Této povinnosti žalobce s ohledem na výše uvedený závěr o skutkovém stavu, dostál.13. S ohledem na výše uvedené tak bylo na žalovaném v rámci tohoto řízení tvrdit a taktéž důkazně prokázat, že vztah z titulu smlouvy o ubytování vůbec nevznikl, popřípadě, že již došlo, byť částečně, k uhrazení žalované částky žalovaným.14. Jak již bylo uvedeno, bylo na žalovaném, aby tvrdil a taktéž důkazně prokázal, že žalobci plnil, resp. vyvrátil existenci pohledávky. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, toto netvrdil a ani z provedeného dokazování se toto nepodává. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. Podle výše cit. § 2235 a násl. o. z. byl žalovaný zavázán k úhradě dlužné a z titulu smlouvy o nájmu bytu plynoucí částky v žalobou uplatněné výši. Soud žalobci rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobcem, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. Zákonný úrok z prodlení je potom žalobci přiznán v žádané výši zákonné sazby od dílčích počátků prodlení s jednotlivými splatnými částkami do zaplacení. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř..15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 975 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 675 Kč, a jelikož byl žalobce ve věci plně úspěšný, má dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze z paušální náhrady hotových výdajů za jeden úkon ve výši 300 Kč. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.