10 C 205/2024-34 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 773 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřel dne , datum, , s žalovaným smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, (dále jen ,,Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl věřitel žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i , právnická osoba, podmínky právního předchůdce žalobkyně. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 10 477 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 5 101 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,48 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 316Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 394 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne , datum, . Ke dni , datum, provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila 6 786,43 Kč a dlužný poplatek 4 986,57 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Dne , datum, uzavřel právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek , datum, činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 22 442,63 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 22 442,63 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 11 773 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6 786,43 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 4 986,57 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 787,63 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 017,96 Kč, úroků ve výši 18,48 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 786,43 Kč od , datum, do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6.786,43 Kč od , datum, do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně žalovaného vyzývali k uhrazení dlužné částky. Žalovaný dosud na dlužnou částku ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř. “) zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání., právnická osoba, průběhu dokazování učinil osud ve věci následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, a informací o úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve shora popsané výši. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství.6. Výpisy z úvěrového účtu má soud za prokázané jakým způsobem a v jakých intervalech a částkách žalovaný poskytnutý úvěr čerpal.7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jakožto postupitel a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným v žalované výši.8. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, má soud za prokázané, že o postoupení žalované pohledávky plynoucí z výše uváděné smlouvy o úvěru z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný informován tímto oznámením.9. Předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, a podacím lístkem z téhož dne má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky. Výzva byla žalovanému zasílána na korespondenční adresu prostřednictvím doručovatele poštovních služeb.10. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.11. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:12. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, ,, uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které se společnost , právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému úvěr- vždy ve výši 20 000 Kč. Ze smlouvy o úvěru rovněž plynula žalovanému povinnost uhradit žalobkyni–v případě prodlení s uhrazením další poplatky.13. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto má soud ve vztahu k žalované za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne , datum, (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).14. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).15. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.17. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.19. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyně břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobkyní. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobkyní za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.20. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy reglementované obchodním zákoníkem - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl