10 C 254/2024-37 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 13 886,36 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „původní věřitel“), uzavřel dne , datum, s žalovanou smlouvu o úvěru č. č. , hodnota, , jejímž předmětem byla úvěrovaná částka ve výši 15 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i , právnická osoba, podmínky právního předchůdce žalobkyně. , adresa, s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den , datum, . Žalovaná pohledávka je tak následující: nesplacená jistina 12 941,62 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 567,63 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 6 284 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 780,46 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 314,29 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 207,07 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od 20.8.2023 do 1.11.2023, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 12 941,62 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně. K uvedenému prosím vizte prostřední sloupec textu na 2. straně smlouvy pod nadpisem „Splatnost, úrok a RPSN úvěru“, příp. „Splatnost úvěru a výše úroku“, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 388,25 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti, poslední splátky úvěru, tj. od 20.8.2023 do 1.11.2023, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 12 941,62 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 216 Kč, odůvodnění, smluvní pokuta ve výši 944,74 Kč. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně žalovanou vyzývali k uhrazení dlužné částky. Žalovaná dosud na dlužnou částku ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala.3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř. “) zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání., právnická osoba, průběhu dokazování učinil osud ve věci následující skutková zjištění.5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, a informací o úvěru má soud za prokázané, že původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve shora popsané výši. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky původnímu věřiteli vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství.6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jakožto postupitel a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobce postoupena pohledávka za žalovanou plynoucí ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, v žalované výš7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, má soud za prokázané, že o postoupení žalované pohledávky plynoucí z výše uváděné smlouvy o úvěru z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný informován tímto oznámením.8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky.9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.10. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:11. Právní předchůdce žalobce - společnost , právnická osoba, . - uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se společnost , právnická osoba, .zavázala poskytnout žalované úvěr na částku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit výše uvedenou částku, společně s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč12. Dne , datum, došlo mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovanou. O tomto byla žalovaná informována dopisem ze dne , datum, . Následně byla žalovaná upomínána o dlužnou a žalobou uplatněnou částku předžalobní výzvou ze dne , datum, . Žalovaná dosud na dlužnou částku ničeho neuhradila.13. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).14. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.17. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne , datum, (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).19. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně - společnosti , právnická osoba, . - a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 15 000 Kč, a žalované tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.20. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru a půjčky, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu jistiny, pak bylo na žalované, aby tvrdila a současně důkazně prokázala, že věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobkyní. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí finančních prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označe