3 C 173/2024-18 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku, a to z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se žalovanému dostalo tím, že užíval byt žalobce po skončení nájemní smlouvy, tedy bez právního důvodu.2. Žalobce tvrdil tyto skutečnosti: Žalobce je vlastníkem domu , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, . Se žalovaným uzavřel opakovaně termínovanou nájemní smlouvu, naposledy dne , datum, , na jejichž základě užíval žalovaný byt číslo , hodnota, o velikosti 1+2 s příslušenstvím, umístěný v 1. NP uvedeného domu a to od , datum, na dobu určitou do , datum, . Po dobu trvání nájemního vztahu žalovaný relativně plnil své povinnosti k hrazení nájemného a předepsaných úhrad za služby, resp. tyto uhradil ex post – nikoli však již v uvedeném měsíci, kdy z předepsaného nájemného (3 919,- Kč) a úhrad za služby (320,- Kč), tedy z celkové platby za užívání předmětného bytu v měsíci březnu 2023 uhradil k , datum, toliko 3 306,- Kč, když část z poukázané platby ve výši 933,- Kč byla použita na úhradu dluhu za užívání předmětného bytu v měsíci únoru 2022. V měsíci březnu 2022 tak žalovaný na nájemném a úhradách za služby spojené s užíváním předmětného bytu dlužil žalobci 933,- Kč. Žalovaný ovšem užíval předmětný byt i po skončení poslední řádně sjednané nájemní smlouvy, tedy po , datum, a sice v měsících duben až září 2022, a to bez právního důvodu a aniž by žalovanému v těchto měsících za užívání bytu hradil předepsané nájemné a úhrady za služby. Žalovaný byt opustil a žalobcem byl převzat k , datum, . Výše bezdůvodného obohacení za užívání předmětného bytu v každém jednotlivém měsíci uvedeného období činila 4 239,- Kč (nájemné ve výši 3 919,- Kč a předepsané zálohy a služby ve výši 320,- Kč). Celková výše bezdůvodného obohacení z titulu neoprávněného užívání předmětného bytu za uvedené období tak činila 25 434,- Kč - oproti této byl žalobcem započten tzv. přeplatek za služby spojené s užíváním předmětného bytu v roce 2021 ve výši 226,- Kč k , datum, . Dluh žalovaného odpovídající bezdůvodnému obohacení spočívajícímu v užívání předmětného bytu bez právního důvodu v uvedeném období tak činí 25 208,- Kč (bez příslušenství). Dluh žalovaného na nájemném a úhradách za služby za užívání předmětného bytu v měsíci březnu 2023 potom činil 933,- Kč - celkem tedy , hodnota, ,- Kč. Takto žalovaný dluh co do důvodu a výše uznal na základě smlouvy o úhradě dluhu, s prohlášením o uznání dluhu, ve které se zavázal tento dluh splatit do konce listopadu 2022. Na základě tohoto ujednání však žalovaný žalobci uhradil pouze splátku část dluhu ve výši 12 000,- Kč k , datum, a žalobcem byl oproti zbývající části dluhu započten tzv. přeplatek za služby spojené s užíváním předmětného bytu v roce 2022 ve výši 2 629,- Kč k , datum, . Zbývající dlužná výše bezdůvodného obohacení tak činí 11 512,- Kč. K uvedenému bezdůvodnému obohacení ve výši 11 512,- Kč žalobce nárokuje příslušenství, tedy zákonný úrok z prodlení, a to od data následujícího po sjednané splatnosti dluhu (sjednána do konce měsíce listopadu 2022), tedy od , datum, , do zaplacení. Celkový dluh žalovaného na bezdůvodném obohacení odpovídajícímu neuhrazenému nájemnému a neuhrazených službách spojených s užíváním předmětného bytu v uvedeném období tak činí po provedeném zápočtu a úhradě části dluhu ze strany žalovaného 11 512,- Kč (bez příslušenství).3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti vyvěšeny na úřední desku.4. Žalovaný zůstala zcela nečinný, netvrdil žádné skutečnosti proti uplatněnému nároku, nevznesl žádné námitky, žalobní tvrzení nesporoval.5. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce, a to nájemní smlouvou, evidenčním listem nájemce, účtovým listem nájemníka, smlouvou o úhradě dluhu, dohodou o ukončení užívání bytu, předžalobní výzvou s doručenkou. Z nájemní smlouvy zjistil soud, že byla uzavřena na dobu určitou a nájemní vztah skončil , datum, . Evidenční list dokládá tvrzenou výši nájemného a úhrady za služby. Účtový list nájemníka dokládá výši předpisu plateb, výši přeplatku za služby za předchozí období a výši dluhu vzniklého užíváním bytu bez placení úhrady za užívání a využívané služby. Ze smlouvy o úhradě dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uznal dluh vůči žalobci co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit do konce listopadu 2022. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu.6. Žalovaný užíval byt ve vlastnictví žalobce v měsících dubnu až září 2022 bez právního důvodu. Žalovaný po skončení nájemní smlouvy nehradil částky, které odpovídají nájemnému a úhradám za služby a ve výši těchto částek se mu dostávalo bezdůvodného obohacení.7. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodů obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.10. Soud uzavřel, že žaloba je důvodná. Žalobce vydání bezdůvodného obohacení, které se žalovanému dostalo užíváním bytu bez řádné nájemní smlouvy, když za toto užívání nehradil žádnou úplatu. Výše bezdůvodného obohacení je dle standardní judikatury ve výši běžného obvyklého nájemného. Výše nájemného je doložena. Zahrnuje i částku za služby, které žalovaný při užívání bytu konzumoval. Žalobce žádá zákonné úroky z prodlení, a to od prvního dne následujícího po faktickém předání bytu. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými důkazy, listiny dokládají žalobní tvrzení. Žalovaný na svoji obranu netvrdil ničeho.11. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013. Podle § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Lhůta splatnosti je v zákonné délce. Smluvní úrok byl sjednán v nájemní smlouvě.12. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. Úhradu režijních paušálů podle § 1 odst. 1 a § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. žalobce nežádá. Předžalobní upomínka byla žalovanému řádně zaslána.