3 C 213/2024-32 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 33 301 Kč s příslušenstvím, to vše z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Žalobce žalobu odůvodnil tím, že na základě této smlouvy poskytl žalovanému peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedl dne , datum, na účet žalovaného a zbytek peněžitých prostředků ve výši 2 500 Kč převedl na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby v celkové výši 46 000 Kč uhradí žalobci v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobce, kdy splatnost 1. splátky byla mezi žalobcem a žalovaným dohodnuta na den , datum, . Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, proto bylo žalovanému ze strany žalobce odesláno písemné oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, . Následně žalovanému zaslal celkem , hodnota, upomínky pro smlouvu č. , hodnota, ze dne , datum, , , datum, a , datum, . Za každou takto odeslanou upomínku v souladu s čl. IV., bod 4., písm. b) Smlouvy vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, kdy v tomto směru žalobce požaduje uhradit celkem částku ve výši 300 Kč. Žalovaný se tedy ocitl v prodlení s úhradou částky ve výši 32 013 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3 449 Kč a neuhrazené zesplatnění jistiny ve výši 28 564 Kč. Žalobce zesplatnil úvěr ke dni , datum, , kdy zesplatněná část jistiny činila 28 564,- Kč, dluh na splátkách ke dni zesplatnění činil 3 449,- Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 2 013,- Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 1 436,- Kč. Celková dlužná jistina tedy ke dni žaloby činí 28 564,- Kč + 1 436,- Kč, což v součtu činí na jistině 30 000,- Kč a na úrocích 2 013,- Kč. Žalobce dále v souladu s čl. I. Smlouvy o úvěru požaduje na žalovaném zápůjční úrok ve výši 27,28 % z neuhrazené jistiny ve výši 30 000 Kč ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do okamžiku jeho úplného zaplacení. Žalobce konečně dle čl. IV. bod 2. písm. c) Smlouvy o úvěru požaduje za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to do okamžiku, kdy se úvěr stal splatným. Vzhledem k tomu, že žalovaný se do okamžiku zesplatnění úvěru tj. do , datum, , dostal do prodlení se 3 splátkami úvěru, vznikl žalobci nárok na úhradu 3 smluvních pokut, které jsou splatné okamžikem prodlení žalovaného se zaplacením jednotlivé měsíční splátky úvěru, kdy tuto částku žalobce vypočetl na částku 1 497 Kč. Dále žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, kdy tyto smluvní pokuty se žádají k zaplacení ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, kdy žalovaný je povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 32 013,- Kč od , datum, do , datum, , tedy částku ve výši 1 504,- Kč. Tvrdil, že před uzavřením smlouvy řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného, žalovaný však žalobci až dosud na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.4. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů. Smlouva o úvěru z , datum, prokazuje vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. Poskytnutí finančních prostředků prokazuje potvrzení banky z , datum, . Výplatní pásky, výpis z evidence exekucí a z insolvenčního rejstříku, jakož i z registru platebních informací, čestná prohlášení prokazují řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Upomínání o zaplacení dluhu prokazuje výzva z , datum, .5. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.6. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce splnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.9. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.10. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a s tím souvisejícími platbami. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu.11. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrocích I. až V. tohoto rozsudku.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 591 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 413 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (500 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 1 500 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 378 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem v