3 C 293/2024-19 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky ve výši 21 211 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené ceny za dodanou elektřinu do odběrného místa na adrese , Adresa zainteresované osoby 0/0, , za období od 18. 8. 2023 do 13. 3. 2024. Žalovaný výše uvedenou částku ani po výzvě žalobce neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.4. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti doručeny vyvěšením na úřední desce soudu.5. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, ze dne , datum, a Obchodních podmínek dodávky má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o dodávce elektřiny, na základě které se žalobce zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , jméno FO, , Anonymizováno, , , adresa, a žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu zaplatit dohodnutou cenu. Nedílnou součástí smlouvy byly i Obchodní podmínky dodávky.6. Z faktury č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalobce vyúčtoval žalovanému nedoplatek za odebranou elektřinu ve výši 21 211 Kč. Termín splatnosti faktury byl stanoven na , datum, .7. Z předžalobní upomínky a dokladu o odeslání má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě výše uvedené dlužné částky.8. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které mu dodával elektřinu do odběrného místa na adrese , jméno FO, , Anonymizováno, , , adresa, . Žalovaný za období od 18. 8. 2023 do 13. 3. 2024 dlužil za dodanou elektřinu do sjednaného odběrného místa částku ve výši 21 211 Kč. Termín splatnosti byl stanoven na , datum, . Žalovaný dlužnou pohledávku neuhradil.9. Podle § 50 odst. 1 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen „energetický zákon“), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.10. Podle § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.11. Podle ustanovení § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.13. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobce splnil svůj závazek vyplývající ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodat žalovanému elektřinu. Žalovaný nesplnil svoji povinnost zaplatit cenu za dodanou elektřinu. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalovaného nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalovaném, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdil a současně taktéž i prokázal. Žalovaný takto nepostupoval a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění svých smluvních povinností, soud žalovanou žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 301 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 849 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 900 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, 3 režijní paušály za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21 % DPH, celkem tedy , hodnota, Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. Lhůtu k plnění soud určil podle ustavení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.15. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.