3 C 96/2024-19 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nezaplacené ceny za dodanou elektrickou energii do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, a od , datum, do , datum, v částce , částka, . Splatnost dlužné částky za dodanou elektrickou energii za období od , datum, do , datum, byla žalobcem stanovena na , datum, a za období od , datum, do , datum, na den , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala.3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.4. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o. s. ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Písemnosti byly žalované doručeny vhozením do domovní schránky po marném uplynutí úložní doby k vyzvednutí zásilky.5. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, , Ceníků elektřiny a , právnická osoba, podmínek dodávky elektřiny má soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o dodávce elektřiny, na základě které se žalobce zavázal dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, a žalovaná se zavázala za tuto dodanou elektřinu zaplatit cenu. Nedílnou součástí smlouvy byly i , právnická osoba, podmínky dodávky elektřiny a Ceník.6. Z vyúčtování č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalobce vyúčtoval žalované nedoplatek ceny za dodanou elektřinu do sjednaného odběrného místa v období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Termín splatnosti byl stanoven na , datum, .7. Z konečného vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalobce vyúčtoval žalované nedoplatek ceny za dodanou elektřinu do sjednaného odběrného místa v období od , datum, do , datum, v částce , částka, . Termín splatnosti byl stanoven na , datum, .8. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a podacího archu má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě všech výše uvedených dlužných žalovaných pohledávek.9. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které jí dodával elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, . Žalovaná řádně nehradila sjednané zálohy. Žalovaná za období od , datum, do , datum, dluží částku ve výši , částka, a za období od , datum, do , datum, částku , částka, . Splatnost dlužné částky za dodanou elektrickou energii za období od , datum, do , datum, byla stanovena na , datum, a za období od , datum, do , datum, na den , datum, . Žalovaná dlužné pohledávky neuhradila.10. Podle § 50 odst. 1 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen „energetický zákon“), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.11. Podle § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.12. Podle ustanovení § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.14. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobce splnil svůj závazek vyplývající ze smluv o sdružených službách dodávky elektřiny dodat žalované elektřinu. Žalovaná nesplnila svoji povinnost zaplatit cenu za dodanou elektřinu v celkové výši , částka, . Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalované nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalované, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdila a současně taktéž i prokázala. Žalovaná takto nepostupovala a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalované nepodařilo prokázat splnění svých smluvních povinností, soud žalované žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku, uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši , částka, , dále odměna advokáta dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (, částka, za jeden úkon právní služby) ve výši , částka, (tj. dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x , částka, dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. , částka, . Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Částku dle výroku II. je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. , adresa, k plnění soud určil podle ustavení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.