6 C 156/2024-27 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž požadoval po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku a náhradu nákladů řízení s tím, že byla uzavřena dne , datum, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. V rámci tohoto vztahu vyfakturoval dodavatel elektrické energie žalovanému za období od , datum, do , datum, za dodanou energii a služby s tím spojené částku nedoplatku ve výši 24 877,73 Kč s termínem splatnosti , datum, . Žalovaný neuhradil žádnou částku. Žalobce požaduje poplatek za upomínku v částce 240 Kč.2. Žalobce navrhl postup podle § 115a o.s.ř., tj. rozhodnutí věci bez jednání.3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. soud žalovanému doručil do vlastních rukou. Žalovaný zůstal nečinný.4. Soud učinil tyto skutkové závěry. Listinnými důkazy, a to smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny bylo prokázáno, že byla uzavřena smlouva, na jejímž základě dodavatel elektřiny dodával žalovanému elektrickou energii do odběrného , adresa, . Smluvní vztah se řídí z.č. 458/2000Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Dodávky elektřiny byly vyúčtovány tak, jak je uvedeno shora, což je doloženo fakturou s rozpisem vyúčtování. Nedoplatek vyúčtované částky za dodanou elektřinu a služby s tím spojené nebyl uhrazen. Žalobce doložil také kopii upomínky. Povinnost hradit poplatek za upomínku je sjednána ve smlouvě, výše poplatku odpovídá ceníku služeb. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku na adresu podle smlouvy.5. Po právní stránce posoudil soud uvedený spor podle následujících ustanovení.6. Podle § 50 odst. 1 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.7. Podle § 50 odst. 2 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.8. Podle § 50 odst. 3 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy připojit k přenosové nebo distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, typ měření a jeho umístění a termíny a místo připojení zařízení.9. Podle § 50 odst. 3 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o přenosu elektřiny se zavazuje provozovatel přenosové soustavy rezervovat přenosovou kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za přenos a související služby.10. Podle § 1721 o.z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.11. Podle § 1723 odst. 1 o.z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.12. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 160/1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.14. Soud rozhodl na základě předložených listin podle § 115a o.s.ř.15. Žalobce prokázal existenci smluvního vztahu. Součástí smlouvy jsou , právnická osoba, podmínky. Naměřený objem odběru byl pak žalobcem žalovanému řádně vyfakturován dle platných sazeb. Žalovaný neuhradil vyúčtovaný nedoplatek, byla mu zaslána upomínka, výše poplatku za upomínku byla stanovena v Ceníku služeb žalobce a povinnost hradit tento poplatek byla sjednána ve smlouvě, respektive , právnická osoba, podmínkách, které jsou součástí smlouvy. Žalobní tvrzení je prokázáno listinami výše specifikovanými. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy a tato tvrzení jsou listinami doložena. Žalovaný zůstal nečinný, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedl. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že netvrdí a nedoloží skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku.16. Nárok žalobce byl shledán důvodným. Soud proto žalobě vyhověl podle § 50 z.č. 458/2000 Sb., požadavek na zaplacení poplatků je dle § 1721 o.z., na zaplacení úroku z prodlení je podle § 1970 o.z.17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je úrok z prodlení stanoven takto: Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.18. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplacený SOP 1 005 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 300 Kč, tedy 900 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21 % DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 2 457 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.19. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, údajích o uzavřené smlouvě (termínu uzavření) a dlužném období. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.