6 C 178/2024-41 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž požadoval po žalovaném zaplacení částek uvedených ve výroku tohoto rozsudku a náhradu nákladů řízení. V žalobě se domáhá zaplacení neuhrazené částky za dodanou elektřinu za dvě období a poplatku za odpojení a za upomínky.2. V žalobě tvrdil, že byla mezi stranami uzavřena dne , datum, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Odběrné místo , adresa, . V rámci tohoto vztahu vyfakturoval dodavatel elektrické energie žalovanému za období od 12. 12. 2021 do 4. 5. 2022 za dodanou energii a služby s tím spojené částku nedoplatku 23 022,54 Kč se splatností dne , datum, . Na tuto fakturu neuhradil žalovaný žádnou částku. Za další období od 5. 5. 2022 do 11. 11. 2022 vyfakturoval žalovanému za dodávky elektřiny do stejného odběrného místa částku nedoplatku 19 118,09 Kč, která byla splatná dne , datum, . Žalobce provedl odpojení elektřiny v odběrném místě, za což účtuje poplatek 907,50 kč, splatnost tohoto poplatku byla dne , datum, . Za tři zaslané upomínky požaduje žalobce úhradu 720 Kč. Žalobce se domáhá dále zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur, a to za nezaplacenou dodávku elektřiny a poplatek za odpojení elektřiny.3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly listiny vyvěšeny na úřední desku.4. Soud učinil tyto skutkové závěry. Listinnými důkazy, a to smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení a všeobecnými podmínkami, plnou mocí bylo prokázáno, že existoval smluvní vztah, na jehož základě dodavatel elektřiny dodával žalovanému elektrickou energii do odběrného místa výše označeného. Smluvní vztah se řídí z.č. 458/2000Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). Dodávky elektřiny byly vyúčtovány tak, jak je uvedeno shora, což je doloženo fakturami, s rozpisem vyúčtování. Ve fakturách jsou zohledněny uhrazené zálohy. Faktury nebyly uhrazeny, vznikl dluh. Žalovanému byla zaslány upomínka. Žalobce tvrdí, že existuje dluh ve výši uvedené v žalobě. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku na adresu trvalého pobytu. Žalobce žádá také částku za upomínky ve výši 720 Kč (3x 240 Kč). Tato částka je v souladu se sazebníkem poplatků, který je dostupný na internetu. Shodně je v sazebníku uveden poplatek za odpojení. Povinnost hradit tyto poplatky je sjednána ve smlouvě, respektive všeobecných obchodních podmínkách.5. Po právní stránce posoudil soud uvedený spor podle následujících ustanovení.6. Podle § 50 odst. 1 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.7. Podle § 50 odst. 2 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.8. Podle § 50 odst. 3 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy připojit k přenosové nebo distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, typ měření a jeho umístění a termíny a místo připojení zařízení.9. Podle § 50 odst. 3 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o přenosu elektřiny se zavazuje provozovatel přenosové soustavy rezervovat přenosovou kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za přenos a související služby.10. Podle § 1721 o. z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.11. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 160/1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.13. Účastníci se na jednání soudu nedostavili.14. Vzájemná úprava a povinnosti smluvního vztahu jsou upravena zákonem č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) ve znění změn a doplňků a podrobnějšími prováděcími předpisy a , právnická osoba, podmínkami. Povinnost hradit poplatky za upomínky a odpojení byla sjednána ve smlouvě. Je to smluvní závazek.15. Žalobce prokázal existenci smluvního vztahu. Naměřený objem odběru byl pak žalobcem žalovanému řádně vyfakturován dle platných sazeb. Žalobní tvrzení je prokázáno listinami výše specifikovanými. Povinnost uhradit poplatek za upomínku a za odpojení je sjednána v obchodních podmínkách. Žalovaný zůstal nečinný, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedl. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k její tíži jde i skutečnost, že zůstane nečinný a netvrdí skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. Žalobce unesl břemeno tvrzení i břemeno důkazní. Žalovaný na obranu netvrdil ničeho.16. Nárok žalobce byl shledán důvodným. Soud proto žalobě vyhověl podle § 50 z.č. 458/2000 Sb., podle § 1721 o.z. a požadavek na zaplacení úroku z prodlení je podle § 1970 o.z.17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je úrok z prodlení stanoven takto: Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.18. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplacený SOP 1 751 Kč a náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhl.č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 500 Kč, tedy 1 500 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 3 929 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.19. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, odběrném místě a údajích o fakturaci. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. N