6 C 191/2024-33 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se domáhá úhrady částky uvedené ve výroku rozsudku. Žalovaný uznal dluh ve výši nedoplatku nájemného včetně úhrad spojených s nájmem bytu za období roku 2022 až 2023. Dluh neuhradil.2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit v souladu s o.s.ř. (občanským soudním řádem).3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti doručeny vyvěšením na úřední desku.4. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Žalovaný byl nájemcem bytu č 2 o velikosti 1+1 s příslušenstvím situovaného v 1 nadzemním podlaží domu čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nám. , jméno FO, . Vlastníkem a pronajímatelem bytu je žalobce. Nájemní smlouva byla uzavřena dne , datum, a to na dobu určitou od 1. 10. 2020 do 31. 3. 2020. Smlouva se obnovovala faktickým užíváním bytu žalovaným a to podle § 2285 o.z. Nájemné a zálohy na služby byl žalovaný povinen platit vždy do 25.dne v měsíci. Smluvní vztah dokládá nájemní smlouva a evidenční list. Výši nájemného dokládá výpočtový list nájemného, měsíční částka k úhradě včetně záloh za služby činila 3 610 Kč. Existenci dluhu dokládá listina „uznání dluhu“ ze dne , datum, . dlužník dluh uznal co do důvodu a výše.5. Podle § 2053 z.č. 89/2013 Sb. (dále jen o.z.) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.6. Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.7. Podle § 2285 o.z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve.8. Podle § 2217 odst. 1 o.z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.9. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Soud vycházel při rozhodnutí z listinných důkazů předložených žalobcem. Žalovaný uznal písemně co do důvodu a výše dluh za nájemné a služby vyplývající ze smlouvy o nájmu bytu označeného v žalobě.11. Žalovaný na obranu proti uplatněnému nároku ničeho netvrdil, zůstala zcela nečinný. Výzva k vyjádření a případně k předložení důkazů proti uplatněnému nároku se dostala do dispozice žalovaného. K jeho tíži jde, pokud zůstane nečinný. Soud vycházel z důkazů předložených žalobcem.12. Soud uzavřel, že žaloba je důvodná. Žalovaný neplnil své závazky, které uznal co do důvodu a výše a které vyplývají z uzavřené smlouvy o nájmu. Žalovaný měl možnost uhradit dluh ve sjednané lhůtě, což neučinil. Úrok z prodlení nebyl v žalobě uplatněn.13. Lhůtu k plnění tedy soud stanovil v běžné délce v souladu se zákonem dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce žádá zaplacení soudního poplatku ve výši 3 258 Kč. Tato částka byla žalobci, který byl v řízení úspěšný, přiznána. Lhůta k plnění je v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.