6 C 353/2024-42 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, ze dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, a žalovanou, když žalovaná byla povinna uhradit jednak půjčenou částku 10 000 Kč a dále 8 360 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 277 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 900 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč. Žalovaná se zavázala splácet celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 306 Kč, poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná dluh splácela nepravidelně, naposledy však zaplatila dne , datum, .2. Ke dni , datum, provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 7 233,66 Kč a dlužný poplatek částku 6 047,34 Kč. Žalobce dále žádá zaplacení úroku ve smluvené výši 19,98 % ročně z částky jistiny 7 233,66 Kč od , datum, .3. Žalovaná uhradila od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky částku celkem , hodnota, Kč.ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 13 286,28 Kč. Žalobce žádá zaplacení částky 13 281 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 233,66 Kč a dlužného poplatku ve výši 6 047,34 Kč. Zákonný úrok z prodlení je v kapitalizované výši za dobu od , datum, , tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky žalovanou do , datum, . Zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně je žádán ode dne následujícího. Žalobce žádá i smluvní úrok, a to v kapitalizované výši 14 774,03 Kč počítaný z jistiny, od , datum, , tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do , datum, a poté žádá smluvní úrok z jistiny do zaplacení., právnická osoba, návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované řádným způsobem doručit. Platební rozkaz soud zrušil.5. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. Žalobce již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání.6. Smluvní vztah vznikl za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., soud tedy posuzuje uplatněný nárok podle tohoto zákona (dále jen obč. zák.).7. Žalobce se domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o půjčce, když součástí ujednání byl i závazek uhradit poplatek z půjčky, což je obsaženo ve smlouvě i ve všeobecných obchodních podmínkách. Žalobní tvrzení prokazuje smlouva a smluvní podmínky. Ze smlouvy má soud za prokázané, že žalované byla zapůjčena částka 10 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit tuto jistinu a dále poplatek v celkové částce 8 360 Kč sestávající ze smluvního úroku, poplatku za administrativní činnost a za inkaso splátek v hotovosti. Dluh měl být uhrazen ve splátkách, jak uvedl žalobce v žalobním tvrzení. Smluvený úrok za celou dobu trvání půjčky byl v částce 1 277 Kč. Žalovaná zůstala nečinná. K žalobnímu tvrzení se nevyjádřila, netvrdila žádné skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku, ačkoliv byla soudem k vyjádření vyzvána. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalované, byly doručovány na adresu jejího trvalého bydliště.8. Aktivní legitimace žalobce je dána smlouvou o postoupení pohledávky, k důkazu byla předložena také kopie oznámení o postoupení pohledávky adresovaná žalované. Smlouva byla uzavřena , datum, s účinností od , datum, .9. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení.10. Podle § 559 odst. 1,2 obč.zák. splněním dluh zanikne. Dluh musí být splněn řádně a včas.11. Podle § 657 obč.zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.12. Podle § 658 odst. 1 obč.zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.13. Podle § 517/2 obč.zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.14. Žalobce prokázal svá tvrzení důkazy shora uvedenými, až na uplatněný nárok na úhradu smluvního úroku z prodlení za dobu nad dobu sjednanou pro řádné splácení. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými důkazy, až na výjimku níže uvedenou. Žalovaná se smluvně zavázala k plnění výše uvedeným z důvodů poskytnutí půjčky. S podmínkami poskytnutí půjčky a tedy povinností uhradit smluvené poplatky a úroky byla seznámena, neboť součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná zůstala zcela nečinná. Smlouva je podle § 657, 658 obč.zák. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. Žalovaná dluh nesplnila, je tedy povinna uhradit jak dlužnou částku včetně smluvně sjednaného poplatku, zákonný úrok z prodlení ve výši sazby platné v okamžiku prodlení, tedy 7,05 % ročně podle tehdy platného předpisu. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení je vypočten za dobu do postoupení pohledávky. Soud žalobě v podstatné části vyhověl tak, jak bylo žádáno.15. Soud se zabýval též požadavkem na úhradu smluvního úroku za dobu po termínu předem smluvenému k řádnému zaplacení smlouvy. Soud vychází ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce platných v době poskytnutí půjčky, zejména z článku 3 a 20. Z textu těchto podmínek plyne, že po celou dobu trvání smlouvy je dojednán za půjčení předmětu půjčky pevný úrok, který je vypočten z pevné sazby, která se po celou dobu trvání smlouvy nemění. Ve smluvních podmínkách je uvedeno, že v případě prodloužení smlouvy dle čl. 20 nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání jistina úročena. Čl. 20 pak stanoví, že smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Z uvedeného je podstatné, že úrok byl sjednán pevnou částkou, její výše je uvedena shora a tato částka je žalobci též přiznána. Podle smluvních podmínek již v období, které překračuje původně sjednanou dobu trvání půjčky, není jistina úročena. Soud tedy s ohledem na text smlouvy, když smluvní podmínky jsou součástí smlouvy, nemůže žalobci přiznat právo na sjednaný smluvní úrok ve výši 19,98 % za období po sjednaném termínu, kdy měl být dluh uhrazen, neboť bylo sjednáno, že nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání jistina úročena. Soud odkazuje za závěry Krajského soudu v , adresa, ve věci , Anonymizováno, Z uvedeného důvodu soud žalobu částečně zamítl v části, kde žalobce žádá zaplacení smluvního úroku z prodlení.16. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplacený SOP8400 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 300 Kč, tedy 900 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21 % DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce. Náklady řízení jsou přiznány žalobci v plné výši, neboť žaloba byla zamítnuta jen v části příslušenství, nikoliv jistiny.17. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, údajích o uzavření smlouvy, výši dlužné částky a výši poplatku. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.