6 C 45/2024-69 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se domáhá zaplacení částek uvedených ve výroku rozsudku., právnická osoba, odůvodnění návrhu uvedl tyto skutečnosti. Právní předchůdce žalobce , právnická osoba, . uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru číslo, tel. číslo, . , právnická osoba, se zavázala poskytnout žalovanému na základě jeho příkazů peněžní prostředky až do limitu , částka, . Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník , právnická osoba, odstavec. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet a z vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru hradit úrok ve výši 16,9 % ročně. Úvěr a úroky z úvěru měly být dle smlouvy splaceny formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu čárka, tj. Ve výši , částka, , měsíčně, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaný se dále zavázal hradit cenu za využití účtu ve výši , částka, , měsíčně, případně další poplatky, a to dle ceníku , právnická osoba, .3. Žalovaný byl dle smlouvy oprávněn čerpat peněžní prostředky po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně, čerpání probíhalo na základě žádosti žalovaného, například formou příkazu k úhradě. Žalovaný takto čerpal úvěr až do limitu , částka, . Celková výše vyčerpaného úvěru vyplývá z obratové historie a výpisu z úvěrového účtu žalovaného.4. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. , právnická osoba, vyzvala žalovaného k úhradě splátek po splatnosti nejpozději do , datum, , s poučením, že jinak se stane celý úvěr splatným. Žalovaný ve stanovené lhůtě dluh po splatnosti neuhradil, proto jej , právnická osoba, ke dni , datum, zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován prostřednictvím dopisu.5. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Žalobce dokládá potvrzení banky o zaplacení kupní ceny a dohodu o úplatě. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne , datum, .6. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tedy k , datum, celkem částku , částka, a skládala z jistiny ve výši , částka, , úroku z úvěru do , datum, ve výši , částka, , úroku z prodlení do , datum, ve výši , částka, , poplatků v částce , částka, a pohledávka byla nadále úročena od data postoupení pohledávky úrokem z úvěru ve výši 16,9 % ročně a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradil žalovaný žádnou částku.7. Žalobce požaduje zaplacení jistiny ve výši , částka, , poplatku ve výši , částka, , úroky z prodlení ve výši , částka, kapitalizované ke dni postoupení pohledávky, úroky z úvěru ve výši , částka, , kapitalizované ke dni postoupení pohledávky a dále žádá zaplacení smluveného úroku ve výši 16,9 % ročně z dlužné jistiny úvěru od , datum, do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z částky 12 072,40Kč, od , datum, do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.8. Žalovaný se k věci nevyjádřil, zůstal nečinný, konkludentně tedy také souhlasil s rozhodnutím věci na základě listin. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit.9. Ze smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel dne 1. 4 2021 s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému revolvingový úvěr do sjednaného úvěrového limitu ve výši , částka, . Zároveň byl sjednán za poskytnutí úvěru úrok z nesplacených částek ve výši 16,9 % ročně. Smluvní strany se zavázaly dodržovat , právnická osoba, podmínky , právnická osoba, . a Ceník, které jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru. Žalovaný úvěr čerpal od uzavření smlouvy průběžně do , datum, . Celkem čerpal částku , částka, . Úvěr řádně nesplácel, uhradil jen částku , částka, a to částečně na jistinu, dále na poplatky, řádný úrok.10. Žalobce doložil, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Tuto posoudil z údajů, které poskytl žalovaný. Žalovaný byla povinen poskytnout pravdivé údaje. Banka měla informaci o výši příjmů, o pracovním poměru, o rodinných poměrech žadatele o úvěr. Banka ověřila osobu žadatele o úvěr v insolvenčním rejstříku, v interní evidenci klientů, využila veřejné rejstříky. Banka vyhodnotila, že úvěr lze poskytnout.11. Výzvou k úhradě dlužné částky byl žalovaný upomínán o hrazení úvěru a to dopisem z , datum, , lhůta pro úhradu dluhu byla do , datum, . Dne , datum, bylo rozhodnuto o zesplatnění úvěru. Právní předchůdce uzavřel se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytl žalovanému možnost čerpat úvěr do limitu , částka, . Žalovaný řádně nesplácel, neplnil sjednané podmínky úvěru a právní předchůdce žalobce zesplatnil celý dluh k datu výše uvedenému. Žalobce se domáhá úhrady nesplacené jistiny, sjednaného úroku, zákonného úroku z prodlení, poplatků.12. Žalobce doložil aktivní legitimaci, doložil smlouvu o postoupení pohledávek, dohodu ú úplatě, potvrzení o zaplacení kupní ceny. Žalobce doložil kopii dopisu, kterým bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky.13. Právní poměry mezi žalobcem (jeho právním předchůdcem) a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 ods.t 2 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Protože žalovaný svoji povinnost z výše uvedené smlouvy neplnil řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.17. Podle ustanovení § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.19. O nákladech řízení rozhodl soud