60 C 28/2024-49 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 70 084 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu nájemní smlouvy. Žalobkyně uvedla, že ona jakožto pronajímatel s žalovanou jakožto nájemkyní uzavřeli dne , datum, smlouvu o nájmu bytové jednotky č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , postavený v části obec , adresa, , na pozemku parc. , Anonymizováno, . Žalovaná se žalobkyni dle smlouvy zavázala hradit nájemné ve výši 6 400 Kč měsíčně a částku 500 Kč měsíčně za služby spojené s užíváním bytu. Ke dni podání žaloby je tak žalovaná v prodlení s nájemným v částce 69 000 Kč za období od 31. 10. 2023 do 5. 5. 2024 a dále je žalovaná v prodlení s vodným ve výši 1 084 Kč. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu dne , datum, . Ze strany žalované však k úhradě nedošlo.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala.3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se účastníci nevyjádřili. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.4. Soud, vycházeje z obsahu spisu, učinil ve věci následující skutková zjištění:5. Smlouvou o nájmu bytu ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně v pozici pronajímatele se žalovanou v pozici nájemce uzavřely smlouvu o nájmu bytu, na jejímž základě žalobkyně poskytla za účelem potřeby bydlení žalované ubytování tak, jak je žalobě popsáno.6. Výzvou ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou vyzýval k uhrazení dlužné částky.7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný – v rozsahu odpovídajícím žalobním tvrzením.8. Podle § 2235 zákona č. 89/2002 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.9. Podle § 2213 o. z. je nájemce i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.10. Podle § 2053 o. z. zná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou.12. V rámci každého sporného řízení, tedy i v rámci tohoto řízení, má žalobce dvě základní procesní povinnosti, první je povinnost tvrzení, druhou pak povinnost důkazní. Povinnost tvrzení znamená, že žalobce je povinen uvést všechny pro věc rozhodné skutečnosti, druhá pak, že všechny pro věc rozhodné skutečnosti musí prokázat. Žalobkyně se domáhala v rámci tohoto řízení zaplacení částky 870 084 Kč, tedy dluhu, který vznikl na nájemném a poplatcích za služby. Domáhá-li se žalobce ve sporném řízení zaplacení pohledávky, tj. peněžité částky, musí tvrdit všechny právně významné konkrétní okolnosti o vzniku, existenci a výši pohledávek. Této povinnosti žalobce s ohledem na výše uvedený závěr o skutkovém stavu, dostál.13. S ohledem na výše uvedené tak bylo na žalované v rámci tohoto řízení tvrdit a taktéž důkazně prokázat, že již došlo, byť částečně, k uhrazení žalované částky žalovanou.14. Jak již bylo uvedeno, bylo na žalované, aby tvrdila a taktéž důkazně prokázal, že žalobkyně plnila, resp. vyvrátil existenci pohledávky. Žalovaná, v řízení zcela pasivní, toto netvrdila a ani z provedeného dokazování se toto nepodává. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. Zákonný úrok z prodlení je potom žalobkyni přiznán v žádané výši zákonné sazby od dílčích počátků prodlení s jednotlivými splatnými částkami do zaplacení. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř..15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 16 225 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 3 505 Kč dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 940 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 11 820 Kč (tj. za 2 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. h) ve výši 1 570 Kč (předžalobní výzva k plnění,) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 16 225 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.