15 C 154/2025-128 — Okresní soud v Náchodě

1. Manželka podala u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, návrh na rozvod manželství. Uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne , datum, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , na adrese nám. , adresa, , kdy oddací list byl vydán Městským úřadem , adresa, . Oba jsou české národnosti a českého státního občanství. U obou se jednalo o první manželství. Manželé spolu mají dvě , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , datum, ) a , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , datum, ). Manželka dále uvedla, že manželství bylo po určitou dobu relativně spokojené a klidné. Postupně však začalo mezi účastníky docházet k neshodám, které jejich vztah narušily natolik, že se manželé citově odcizili. Manželka se v červnu 2024 odstěhovala ke svým rodičům. Je přesvědčena, že nemůže dojít k obnově manželství. S ohledem na uvedené navrhla, aby soud manželství účastníků rozvedl.2. Manžel zpočátku nesouhlasil s rozvodem manželství, neboť pro rozvod nespatřoval naplnění zákonných důvodů ve smyslu § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V průběhu řízení přehodnotil svůj postoj a s rozvodem manželství souhlasil. Jako stěžejní příčinu rozvratu manželství uváděl, že se ze strany manželky a její rodiny cítil být oklamán, když se dozvěděl, že rodiče manželky darovali výlučně manželce nemovitosti v k.ú. , jméno FO, , ačkoliv měl za to, že v rodině panovala dohoda, že tyto nemovitosti, o které se staral, přejdou na oba manžele stejným dílem, tedy na každého ½ spoluvlastnického podílu. Uvedl, že i on sám v očekávání této skutečnosti, převedl na manželku spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na nemovitostech v k.ú. , adresa, , které měl do té doby ve svém výlučném vlastnictví a ve kterých má také sídlo podnikání. Vztahy v rodině se tímto výrazně zhoršily. Manžel připustil, že s ohledem na současný vztah mezi manželi, nemá za to, že by manželství účastníků mohlo opětovně fungovat.3. Z oddacího listu, darovací smlouvy, výpisu z katastru nemovitostí, výslechů svědků , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , účastnických výslechů obou manželů a zejména shodných tvrzeních účastníků stran příčin rozvratu manželství má soud za prokázané, že manželství bylo uzavřeno dne , datum, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, a zapsáno bylo v knize matričního úřadu v , adresa, . U obou manželů se jednalo o manželství první. Manželé spolu mají dvě dnes již dospělé , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Vztahy manželů se výrazně narušily kolem roku 2020, kdy se manžel dozvěděl, že manželčiny rodiče darovali nemovitosti v k.ú. , jméno FO, výlučně do vlastnictví manželky. Manžel tuto skutečnost vnímal velmi úkorně, neboť toto jednání proběhlo v příkrém rozporu s jeho očekáváním. Manžel se cítil být rodinou manželky zneužit, domníval se totiž, že v budoucnu přejdou nemovitosti k.ú. , jméno FO, do spoluvlastnictví obou manželů, a to i s ohledem na skutečnost, že se o nemovitosti v k.ú. , jméno FO, také staral, a navíc v roce 2018 sám daroval manželce spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny na nemovitostech v k.ú. , adresa, , které měl dosud ve výlučném vlastnictví. Tento převod dělal právě v domnění, že později i nemovitosti v k.ú. , jméno FO, přejdou do spoluvlastnictví obou manželů, a všechny tyto nemovitosti budou tedy vlastnit společně jako rodina. Tuto skutečnost vnímal o to hůře, že nemovitosti v k.ú. , adresa, patřily dlouhodobě jeho rodině a manžel má v těchto i sídlo svého podnikání a fakticky tam provozuje svoji živnost. Snažil se proto o zajištění nápravy ze strany rodiny manželky. Když tato nepřicházela, neboť rodina manželky měla a má za to, že manželovi v tomto směru ničeho neslíbili, ničemu se vůči němu právně nezavázali, začalo se napětí mezi manželi stupňovat. Stále častějším byly mezi i hádky na toto téma. Manželka v červnu 2024 odjela k rodičům, kde jednak pečovala o nemocné rodiče, a jednak se domnívala, že se situace mezi manželi třeba uklidní. Nic takového se však nestalo, celá situace spíše eskalovala. Manžel začal manželce i její rodině psát zprávy ke sjednání nápravy, kde vyčítal celé rodině její chování, a to často i za pomocí hrubších výrazů. Manželka se proto rozhodla, že se do společné domácnosti již nevrátí a podá návrh na rozvod manželství, když viděla, že s ohledem na velmi napjaté vztahy manželů manželství již nadále nemůže fungovat. Ani manžel, který stále vnímá jednání ze strany rodiny manželky jako podvod na svoji osobu, kdy ani manželka v tomto směru z jeho pohledu nesjednala nápravu, nemá za to, že by manželství účastníků mohlo opětovně fungovat. Manželé spolu de facto od léta 2024 nežijí. V současné době je situace mezi nimi natolik vyostřená, že není možné uvažovat o obnově manželského soužití. Manželství je tedy pouze formálním svazkem.4. Podle ustanovení § 755 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.5. Podle ustanovení § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.6. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že podmínky pro rozvod manželství v posuzované věci splněny jsou. V řízení bylo prokázáno, že oba manželé v současné době nemají zájem, aby byl svazek udržován. Manželé se shodli na příčinách rozvratu manželství tak, jak je uvedeno v odstavci 3 tohoto rozsudku. Manželé spolu delší dobu nežijí, s ohledem na napjaté vztahy mezi nimi vylučují možnost obnovení manželského soužití. Manželství je tedy pouze formálním svazkem, neplní svoji funkci. Soud má tedy za to, že manželství účastníků je rozvráceno. Tento rozvrat soud hodnotí jako hluboký, trvalý a nenapravitelný. S ohledem na zjištěný nesoulad nelze předpokládat, že by rozvrat vztahů mohl být odčiněn či napraven. Manželé spolu mají dvě dnes již dospělé děti. Z výše uvedených důvodů rozhodl soud tak, že manželství rozvedl.7. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení ve statusových věcech manželských. Jelikož soud v daném případě neshledal žádné okolnosti, které by byly způsobilé přiznání náhrady nákladů řízení odůvodnit, a oba manželé se navíc práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdali, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.8. Podle ustanovení § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále je „o. s. ř.“) má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě došlo ke shodě mezi manželi stran příčin rozvratu jejich manželství. Proto soud oběma účastníkům uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, náhradu nákladů řízení (a to každému ve výši ½ z celkových nákladů řízení státu), které budou vyčísleny v samostatném usnesení poté, co bude rozhodnuto o uplatněné náhradě ušlého výdělku svědka , jméno FO, v souvislosti s jeho předvolání k podání svědecké výpovědi na jednání dne , datum, .