10 C 9/2026-55 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 59 780,60 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi ní žalovaným dne , datum, distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (dále jen „VOP“), přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Dle čl. I odst. 3 Smlouvy je její součástí Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, Předpis denních splátek, který se mohl následně měnit v závislosti na čerpání úvěru a splácení Žalovaného, a dále VOP, s nimiž byl Žalovaný v souladu s čl. X odst. 3 Smlouvy před podpisem Smlouvy seznámen, tyto si přečetl, s jejich obsahem vyslovil souhlas a výslovně přijal zejména následky porušení Smlouvy a sankce, jak jsou ve VOP žalobkyně stanoveny. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně přezkoumána. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy žalobkyně vypověděla Smlouvu, o čemž žalovaného informovala e-mailem ze dne , datum, , přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne , datum, . Žalovaný má ke dni podání žaloby ve vztahu k žalobkyni nesplacený dluh v celkové výši 53 014.34 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z následujících položek: Jistina: 33503.20 Kč, Poplatek za vyplacení tranší úvěru: 598.26 Kč, Smluvní úrok: 16825.05 Kč, Poplatek za službu „, Anonymizováno, “: 2087.83 Kč.2. Žalobkyně je oprávněna v souladu s čl. VIII odst. 1 Smlouvy požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je Žalovaný v prodlení. Žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatňuje po žalovaném pouze za prvních 90 dnů prodlení žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením denní splátky splatné dne , datum, . Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru, ohledně které se žalovaný dostal do prodlení, a to v každém kalendářním dni v určeném 90denním období od 10. 4. 2025 do 9. 7. 2025.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala.4. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř. “) zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalobkyně ani žalovaná nevyjádřily. Proto má soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.5. V průběhu dokazování učinil osud ve věci následující skutková zjištění:6. Úvěrovou smlouvou č. , hodnota, ze dne , datum, , úvěrovými podmínkami žalobkyně a výpisem čerpání, splátek a úhrad má soud za prokázané, že společnost , Jméno žalobkyně, ., uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které se společnost , Jméno žalobkyně, ,zavázala poskytnout žalované úvěr na částku 80 000 Kč. Z úvěrové smlouvy rovněž plynula žalované povinnost uhradit žalobkyni další poplatky.7. Předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky. Výzva byla žalované zasílána na korespondenční adresu prostřednictvím doručovatele poštovních služeb dne , datum, .8. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.9. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:10. Žalobkyně - , Jméno žalobkyně, ., - uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které se společnost , Jméno žalobkyně, ., zavázala poskytnout žalované úvěr na částku 80 000 Kč. Žalovaná poskytnutou částku úvěru čerpala jednorázově. Z úvěrové smlouvy rovněž plynula žalované povinnost uhradit žalobkyni–v případě prodlení s uhrazením úvěru další poplatky. Následně byla žalovaná upomínána o dlužnou a žalobou uplatněnou částku předžalobní výzvou ze dne , datum, . Žalovaná dosud na dlužnou částku ničeho neuhradila.11. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).12. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobkyně - společnosti , Jméno žalobkyně, došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z.. Žalobkyně plnila své povinnosti ze zmíněných smluv poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.17. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, a že na základě těchto smluv dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu jistiny, pak bylo na žalované, aby tvrdila a současně důkazně prokázala, že věřiteli uhradila další splátky nad rámec tvrzený žalobkyní. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí finančních prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobkyní za prokázané, žalovaná ostatně tuto skutečnost ani nerozporovala.18. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové 14 262 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 2 392 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 500 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 10 500 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění,) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3x 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 1 350 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 14 262 Kč. Tuto částku je ž