14 C 155/2025-62 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vypořádání společného jmění manželů, když její manželství s žalovaným bylo Okresním soudem v , adresa, v roce 2024 rozvedeno. Součástí společného jmění manželů je pozemek ve , adresa, , mobilheim, finanční prostředky na stavebním spoření. Žalobkyně i žalovaný splácejí každý svůj úvěr. Žalobkyně po žalovaném požadovala částku 45 000 EUR, které utržila za prodej domu, jenž byl původně v jejím vlastnictví.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobkyně uznal, nicméně vzhledem k vyživování své dcery z předchozího vztahu není schopen zajistit žalobkyni finanční vyrovnání. Proto navrhl, aby žalobkyně svůj podíl odprodala.3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:4. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne , datum, , má soud za prokázané, že manželství žalobce a žalobkyně, uzavřené dne , datum, před Obecním úřadem v , adresa, , bylo rozvedeno.5. Výpisem z katastru nemovitostí ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný jsou v rámci společného jmění manželů vlastníky pozemku p. č. , hodnota, zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, . Součástí pozemku je rozestavěná stavba domu bez č. p.6. Výpisem z účtu stavebního spoření na účet č. , č. účtu, na č. l. 57 spisu, který je veden na jméno žalovaného, má soud za prokázané, že žalovanému byl společností , právnická osoba, . poskytnut úvěr ve výši 463 000 Kč, přičemž ke dni , datum, činila nesplacená část úvěru 261 200,68 Kč. Výše měsíční splátky činí 5 440 Kč.7. Výpisem z účtu stavebního spoření na účet č. , č. účtu, na č. l. 58 spisu, který je veden na jméno žalobkyně, má soud za prokázané, že žalobkyni byl společností , právnická osoba, . poskytnut úvěr ve výši 163 000 Kč, přičemž ke dni , datum, byl úvěr zcela splacen.8. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny právně relevantní skutečnosti pro projednávanou věc.9. Účastníci učinili nesporným, že vnos žalobkyně na pořízení aktiv ve společném jmění manželů činil 1 125 000 Kč. Vnos žalovaného na pořízení aktiv ve společném jmění manželů činil 1 200 000 Kč.10. Účastníci dále učinili nesporným, že pozemek p. č. , hodnota, zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , není reálně dělitelný s ohledem na stavbu domu.11. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu:13. Účastníci uzavřeli manželství dne , datum, . Rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, . Účastníci jsou v rámci společného jmění manželů vlastníky pozemku p. č. , hodnota, zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, . Tento pozemek není reálně dělitelný. Jeho součástí je rozestavěná stavba domu bez č. p. Žalobkyně učinila vnos z vlastních prostředků do společného jmění manželů ve výši 1 125 000 Kč, naopak žalovaný učinil vnos ve výši 1 200 000 Kč. Každému z účastníků pak byl v rámci stavebního spoření poskytnut úvěr. Žalobkyni byl poskytnut úvěr ve výši 163 000 Kč, který již byl ke dni , datum, zcela splacen. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 463 000 Kč, přičemž ke dni , datum, činila nesplacená část úvěru 261 200,68 Kč s měsíční splátkou ve výši 5 440 Kč.14. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.15. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.16. Podle § 710 o. z. společné jmění manželů tvoří i dluhy převzaté za trvání manželství.17. Podle § 737 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.18. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.19. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.20. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.21. Ohledně mobilního domu na pozemku p. č. , hodnota, zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , byla žaloba ve smyslu § 96 odst. 1 o. s. ř. vzata zpět, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I.22. V případě samotného pozemku p. č. , hodnota, zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , pak oba účastníci dospěli ke shodnému závěru, že vzhledem k nedělitelnosti nemovité věci by měl soud přistoupit v souladu s § 1147 o. z. k prodeji nemovité věci ve veřejné dražbě, jelikož žalobkyně pozemek do výlučného vlastnictví s vyplacením žalovaného nechce a žalovaný na vyplacení žalobkyně nemá finanční prostředky. Soud tak přistoupil k nařízenému prodeji nemovité věci, jak je uvedeno ve výroku II.23. Vnos žalobkyně do společného jmění manželů činí 1 125 000 Kč, při aplikaci zásad dle § 742 odst. 1 o. z. tak žalobkyni náleží na vypořádacím podílu polovina z této částky tj. 562 500 Kč. Oproti tomu žalovanému náleží polovina z vnosu ve výši 1 200 000 Kč, tj. 600 000 Kč. Žalobkyně dále i po rozvodu manželství hradila úvěr z úvěrového účtu č. , č. účtu, v celkové částce 38 783,09 Kč, na vypořádacím podílu jí tak náleží polovina tj. 19 391,55 Kč. Naopak žalovaný nadále hradí úvěr z úvěrového účtu č. , č. účtu, , kdy ke dni vyhlášení rozsudku zbývalo uhradit 255 760,68 Kč (tedy původní částka plynoucí z dokazovaného výpisu z účtu po odečtení jedné další splátky). Do jeho vypořádacího podílu tak náleží částka 127 880,34 Kč, ke které je třeba přičíst celkem , hodnota, splátek ve výši 5 440 Kč, které žalovaný učinil od rozvodu manželství do dne vyhlášení rozsudku, tj. celkem , hodnota, Kč, z čehož 19 040 Kč náleží do jeho vypořádacího podílu. Celkový vypořádací podíl tak v případě žalovaného činí 746 920,34 Kč a v případě žalované 581 891,55 Kč. Proto soud v souladu s výrokem IV. uložil žalobkyni uhradit žalovanému rozdíl těchto částek ve výši 165 028,79 Kč a to ve lhůtě 1 roku, od právní moci tohoto rozsudku, kdy již lze předpokládat, že žalobkyně bude disponovat finančními prostředky z prodeje pozemku ve veřejné dražbě. V souladu s výrokem III. je pak žalovaný povinen uhradit zbytek úvěru z úvěrového účtu č. , č. účtu, v části, která ještě nebyla ke dni vyhlášení rozsudku splacena, tj. 255.760,67 Kč.24. Rozhodnutí ve výroku V., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, je odůvodněno tím, že povaha sporu i celý průběh řízení neumožňují učinit jednoznačný závěr o tom, kdo z účastníků byl úspěšný ve sporu, proto ohledně n