6 C 147/2016-546 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobce se žalobou ze dne 6.7.2016 domáhá vyloučení nemovitých věcí specifikovaných ve výroku tohoto rozsudku z exekuce vedené soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] – východ proti své sestře [jméno] [příjmení], [datum narození] jako povinné. Žalobu odůvodnil tím, že dne 23.12.1993 uzavřel právní předchůdce žalovaného jako zástavní věřitel se zástavci [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] (dále jen„ zástavci“) smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem. Za zástavce jednal žalobce na základě plné moci ze dne 15.3.1993. Žalobci však byla udělena plné moc pouze pro zastavění rodinného domu [adresa], tedy bez pozemků. JUDr. [jméno] [příjmení], který sepisoval smlouvu, tedy překročil svou pravomoc, když se nedržel obsahu plné moci a předmětem zástavní smlouvy učinil i pozemky. Správně měl však předloženou plnou moc odmítnout s tím, že nesplňuje předepsané právní náležitosti. Zástavní smlouvu tak považuje za neplatnou. Exekuce tedy postihuje věc, k níž žalovaný nemůže mít právo. Právo k věci, které nepřipouští výkon rozhodnutí, uplatňuje jako třetí osoba vůči oprávněnému návrhem na vyloučení věci z exekuce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), neboť žalovaný se bez omluvy nedostavil k jednání a omluvu žalobce shledal soud nedůvodnou. Žalobce svojí žádost o odročení odůvodnil tím, že dosud nebylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost proti rozhodnutí Krajského osudu v [obec] ze dne 27.1.2020 č.j. [číslo jednací], jímž bylo rozhodnuto o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti i nutnosti tak, že se věc nepřikazuje Okresnímu soudu v Kolíně. 4. [příjmení] žádost o odročení byla podložena důležitým důvodem, je třeba, aby byly tvrzeny takové skutečnosti, které jsou vzhledem ke své povaze způsobilé omluvit účast žalobce u jednání soudu, tj. ty, jež mu znemožňují se jednání zúčastnit, a současně jsou vážné (důležité, omluvitelné) jak z hledisek objektivních tak subjektivních. Žalobce však žádné takové skutečnosti netvrdil. Podání zmatečnostní žaloby, o které dosud nebylo rozhodnuto, nijak nebránilo žalobci se jednání účastnit. Soud ani nedospěl k závěru, že by byly dány důvody k přerušení řízení za účelem vyčkání výsledku řízení o zmatečností žalobě, neboť takový postup by byl v rozporu s hospodárností a rychlostí řízení. 5. Z listu vlastnictví soud zjistil, že žalobce není v katastru nemovitostí evidován jako vlastník pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] u [obec]. Další důkazy soud neprováděl s ohledem na nedostatečná tvrzení žalobce ohledně toho, jaký má hmotněprávní vztah k postiženým pozemkům. 6. Podle § 68 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ e.ř.“), ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen„ navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne. 7. Podle § 68 odst. 4 e.ř. žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat. 8. Podle § 267 o.s.ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. 9. Judikaturou již byla vyřešena otázka, zda je nutné vždy podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu před podáním excindační žaloby. Byl přijat názor, podle kterého úspěch žaloby o vyloučení věci z exekuce podle ustanovení § 267 odst.1 o.s.ř. není podmíněn předchozím včasným návrhem na vyškrtnutí věci ze soupisu postupem podle ustanovení § 68 e.ř. (srov. např. rozsudek NS ČR ze dne 4.2.2014 pod sp.zn. 21 Cdo 1037/2013). 10. Soud dále vycházel z toho, že k podání excindační (vylučovací) žaloby podle § 267 je aktivně věcně legitimována třetí osoba odlišná od oprávněného, povinného i manžela povinného, jejíž věc, majetkové právo nebo jiná majetková hodnota byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí (resp. exekucí), ačkoliv má k postiženým majetkovým hodnotám hmotněprávní vztah, který výkon rozhodnutí (exekuce) nepřipouští. Žalobce se přitom domáhá vyloučení věcí z exekuce, která je vedena proti povinné [jméno] [příjmení] na návrh žalovaného (oprávněného). Svůj návrh odůvodňuje neplatností zástavní smlouvy co do zahrnutí pozemků parc. č. st. [anonymizováno] a pozemku parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] u [obec]. Žalobce není vlastníkem těchto pozemků a žádné své právo k uvedeným pozemkům ani netvrdí. Žalobce ostatně nijak nerozporuje vlastnictví své sestry [jméno] [příjmení]. Za takových okolností nelze než uzavřít, že žalobce není aktivně legitimován k podání vylučovací žaloby. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na jejich náhradu, neboť žalobce ve věci nebyl úspěšný a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.