6 C 73/2021-42 — Okresní soud v Nymburce

Shora uvedený manžel podal soudu návrh na rozvod svého manželství uzavřeného dne [datum] před Městským úřadem v Nymburce. Manželka uvedla, že s návrhem souhlasí. <b>Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:</b> Manželství bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem v Nymburce. U manžela se jedná o manželství prvé, u manželky o manželství druhé. Oba účastníci jsou národnosti české a státními příslušníky ČR. Ještě před uzavřením manželství se narodili nezletilé děti, [celé jméno manžela], narozený dne [datum], a [jméno] [celé jméno manželky], narozená dne [datum]. Manželé měli zejména finanční problémy, společnou domácnost ukončili koncem roku 2017 Nezletilé děti měla nejprve v péči manželka, následně rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byli nezletilí [jméno] a [jméno] [celé jméno manžela] svěřeni za trvání manželství i pro dobu po rozvodu do péče manžela. Manželka má z předchozího vztahu dvě nezletilé děti, a to [jméno] [příjmení], narozeného [datum], a [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum]. Během manželství se manželce narodily další dvě děti, a to [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], a [jméno] [celé jméno manželky], narozená dne [datum]. U obou dětí došlo k určení, že manžel není jejich otcem, v případě nezletilé [jméno] [celé jméno manželky] k tomu došlo rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla manželka uznána vinnou ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 2 TZ, když se úmyslně vyhýbala plnění své zákonné povinnosti vyživovat nezletilé [jméno] a [jméno] [příjmení] po dobu delší než čtyři měsíce. Manželé od roku 2018 spolu nežijí a nevedou společnou domácnost, o společné nezletilé děti pečuje manžel, manželka na jejich výživu řádně nepřispívala, za což byla i odsouzena. Manželce se narodily v průběhu manželství další dvě děti, jejichž otcem není manžel. Oba manželé shodně vyloučili obnovu manželského soužití, manželství již neplní svou funkci. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Po provedeném dokazování, zejména z výpovědí účastníků, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 755 odst. 1 o.z. Manželství je pouze formálním svazkem a neplní svůj společenský účel a nelze ani očekávat obnovení manželského soužití. Příčiny rozvratu soud vymezil jako vzájemné odcizení manželů, přičemž hlavním důvodem byly finanční problémy rodiny, což vedlo k ukončení společného soužití, manželka následně navázala nový vztah s partnerem, s nímž má další dvě děti. Nebyly zároveň zjištěny překážky podle § 755 odst. 2 o.z., pro které by nemohlo být manželství rozvedeno. Soud neshledal zvláštní důvody, pro které by rozvod byl v rozporu se zájmy nezletilých dětí, když bylo prokázáno, že nezletilí byli na dobu po rozvodu svěřeni do péče otce, v níž od roku 2018 nacházejí. Soud proto žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2012 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), podle něhož ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledků řízení. Soud neshledal zvláštní okolnosti pro přiznání těchto nákladů podle druhé věty citovaného ustanovení.