9 C 183/2020-18 — Okresní soud v Nymburce

Předmětem řízení bylo zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu neuhrazených televizních poplatků za leden 2019 a červen až září 2019 (žalovaná, jakožto držitelka televizního přijímače, se stala poplatníkem s účinností od [datum]). Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila s tím, že rozhlas a televizi platí, bydlí v podnájmu. K jednání soudu dne [datum] se žalobkyně a žalovaná nedostavily, žalovaná svou neúčast nijak neomluvila. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalované vznikla s účinností od [datum] povinnost k úhradě televizního poplatku ve výši [částka] za každý z televizních přijímačů dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (§ 3 odst. 2, ve spojení s § 6 uvedeného zákona), přičemž žalovaná se přihlásila jako poplatník za jeden přijímač (potvrzení České pošty, s.p. ze dne [datum]). V souladu s § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích byla žalovaná povinna platit televizní poplatek ve výši [částka] měsíčně, vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Tuto svou povinnost žalovaná neplnila v lednu 2019, a dále v období od června do září 2019, a dluží za toto období celkem [částka] (5 měsíců po [částka]). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky dopisem z [datum] (písemnost byla dle poštovní doručenky odeslána [datum] a uložena k vyzvednutí [datum]; žalovaná si písemnost nevyzvedla). Žalovaná dlužnou částku neuhradila. Pokud žalovaná tvrdila, že televizní poplatky hradí, pak toto nijak nedoložila, a to i přesto, že k tomu byla soudem vyzvána. K jednání dne [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila, a soud tak neměl možnost ji poučit dle 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“), o tom, že je třeba uvedené tvrzení o zaplacení poplatků doplnit (zejména uvést, kdy bylo placeno a jakým způsobem), a toto prokázat. Žalovaná tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, a nemohla být proto ve věci úspěšná. Navíc z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaná hradila televizní poplatky nepravidelně prostřednictvím služby SIPO (v roce 2019 žalovaná uhradila pouze poplatky splatné v únoru až květnu). Soud proto shledal žalobu plně důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužné televizní poplatky za leden 2019 a červen až září 2019 ve výši [částka], a to včetně zákonného úroku z prodlení vypočteného za období prodlení od [datum] do [datum] na [částka] (povinnost platit úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, ve spojení s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení). O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] – mimosmluvní odměna advokáta za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) ve výši [částka] dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dva režijní paušály po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, 21 % daň z přidané hodnoty z částky [částka] ve výši [částka] a soudní poplatek [částka]. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.