9 C 211/2020-21 — Okresní soud v Nymburce

1. Předmětem řízení bylo zaplacení příspěvku za provozování motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný, jakožto provozovatel osobního automobilu [registrační značka], [příjmení] [VIN], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, neměl v období od [datum] do [datum] k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalovaný tak porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – vozidlo nebylo pojištěno 103 dnů, příspěvek za provozování motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tak činí [částka], a dále je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na zaplacení příspěvku ve výši [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku dopisem odeslaným [datum] (žalovanému doručeno [datum], splatnost příspěvku nastala dne [datum]), žalovaný na dlužnou částku plnil pouze částečně a zaplatil [částka]. K úhradě tak zbývá částka [částka]. Opětovně byl žalovaný k úhradě vyzván předžalobní upomínkou odeslanou dne [datum], ani na tuto výzvu nijak nereagoval a dlužnou částku nezaplatil. 2. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud má za prokázané, že žalovaný byl od [datum] evidován v registru silničních vozidel jako provozovatel osobního motorového vozidla [registrační značka], [příjmení] [VIN], číslo technického průkazu [anonymizováno], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, přičemž v období od [datum] do [datum] neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za provozování motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to dopisem ze dne [datum] – období nepojištění vozidla trvalo [anonymizováno] dnů, příspěvek činil [částka] denně, celkem tedy [částka]. Dlužnou částku byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni včetně nákladů spojených s vymáháním dlužné částky ve výši [částka], a to do 30 dnů od doručení výzvy. Žalovanému byla výzva doručena dne [datum] (dne [datum] uplynula desetidenní úložní doba zásilky na poště), žalovaný na dlužnou částku zaplatil pouze [částka]. Opětovně byl žalovaný k úhradě zbývající dlužné částky ve výši [částka] vyzván dopisy z [datum] a [datum] (tato upomínka byla žalovanému doručena [datum] vložením do jeho poštovní schránky), poté mu byla ještě zaslána dne [datum] předžalobní upomínka, dlužnou částku však neuhradil. 4. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle písm. b) téhož ustanovení může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 5. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 6. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 7. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 8. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 9. Podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 10. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. 11. Podle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb. se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně ve výši [částka]. 12. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [částka]. 13. V daném případě byl žalovaný nejméně v období od [datum] do [datum] provozovatelem osobního motorového vozidla [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 bez pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla (zapsán v registru silničních vozidel jako provozovatel uvedeného vozidla). Vznikla mu proto povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za provozování motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to za období 103 dnů po [částka] denně, celkem tedy částku [částka], a rovněž tak povinnost zaplatit žalobkyni paušálně stanovenou náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na zaplacení příspěvku ve výši [částka] (žalovaný byl k úhradě vyzván v zákonné lhůtě jednoho roku). Žalovaný uhradil pouze [částka] a zbývá tak zaplatit [částka]. Žalovanému byla výzva k zaplacení příspěvku a paušálních nákladů s tím spojených doručena dne [datum] (pátek, den následující po uplynutí desetidenní lhůty uložení zásilky na poště), kdy nejpozději k tomuto dni měl žalovaný objektivní možnost se s písemností seznámit a pokud tak fakticky neučinil, nemá to na účinky doručení písemnosti, jakožto hmotněprávního úkonu žalobkyně žádný vliv. Blíže lze v souvislosti s doručování hmotněprávních úkonů odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 6. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2622/2006, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 11. 2012, sp. zn. 26 Cdo 2988/2011, a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1415/2018, podle něhož účinnost adresných jednostranných hmotněprávních úkonů (v režimu občanského zákoníku) předpokládá, že projev vůle dojde, resp. je doručen adresátovi, tj. že se dostane do sféry jeho dispozice (slovní spojení„ dostane do sféry jeho dispozice“ nelze vykládat ve smyslu procesněprávních předpisů, ale je jím třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním úkonem, přičemž právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního úkonu adresátem, ale i ty případy, jestliže doručením dopisu či telegramu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního úkonu objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky; přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost