5 C 172/2022-33 — Okresní soud v Nymburce

Manželka se žalobou ze dne [datum] domáhala rozvodu svého manželství uzavřeného dne [datum] před [stát. instituce]. Žalobu odůvodnila zejména tím, že manželské soužití bylo zpočátku harmonické. Postupem času však začaly mezi účastníky vznikat rozepře a neshody. Každý z účastníků má nyní zcela odlišné představy o manželském soužití. Manželé spolu již déle než 6 měsíců nežijí jako manželé a každý z nich hospodaří sám a odděleně. O obnovení manželského soužití nemá manželka zájem. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil a to písemným prohlášením přímo v žalobě. K jednání soudu dne [datum] a dne [datum] se však manžel opakovaně bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání vždy řádně předvolán. Jelikož ani policejním orgánům se ho nepodařilo následně zajistit a předvést, soud od výslechu manžela upustil (§ 389 odst. 1 z.ř.s.). V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť manžel je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud se proto nejdříve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat. V daném případě jsou jak Česká republika, tak Slovenská republika členy Evropské unie a pravomoc soudu je proto třeba posuzovat nejprve podle právních předpisů Evropské unie. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 2201/2003, o soudní příslušnosti, uznání a výkonu rozsudků ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (dále jen Nařízení Brusel IIa). Pravomoc zdejšího soudu pak vyplývá z ustanovení čl. 3 Nařízení Brusel IIa, podle kterého jsou mimo jiné příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. Pokud jde o hmotné právo pak je třeba vycházet z ustanovení § 49 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle kterého osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem, ve spojení s § 50 odst. 1 citovaného zákona, podle kterého rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Rozhodným právem je tak právní řád České republiky. Z oddacího listu má soud prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. U obou účastníků se jedná o manželství první. Manželka je národnosti české a státním příslušníkem ČR. Manžel je národnosti slovenské a státním příslušníkem Slovenské republiky. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 18. 7. 2022, č.j. 11 Nc 26/2022-19, který nabyl právní moci dne [datum], má soud prokázáno, že byla soudem schválena dohoda účastníků o úpravě poměrů k nezletilým dětem, a to dceři [jméno], [datum narození], a dceři [jméno], [datum narození], pro dobu po rozvodu. Z výslechu manželky jako účastnice řízení soud zjistil, že manželství bylo uzavíráno z vzájemné citové náklonnosti a bylo zpočátku spokojené. Zhruba před rokem manželka zjistila, že manžel ve zvýšené míře požívá alkoholické nápoje. Skoro každý den si něco kupoval a pil alkohol. Spíše pil doma, nechodil do restaurací. Pod vlivem alkoholu se začal chovat agresivně, byl na ně hrubý a křičel. Zejména mladší dcera tím trpěla. Začala se otce bát. Docházelo k tomu, že se třeba i celá klepala a plakala. Manželka pak k manželovi ztratila citový vztah. V současné době sice ještě bydlí v jednom bytě, ale nebaví se spolu, nekomunikují. S dcerami se manžel jako otec snaží vycházet. Manžel však i nadále popíjí alkohol. V tomto směru žádnou snahu o změnu neprojevil. Intimní soužití skončilo již před rokem. Veškeré náklady spojené s bydlením, výživou nese manželka. Manžel je od dubna bez zaměstnání. Manžel se má odstěhovat k 15. dni tohoto měsíce (září 2022 - pozn. soudu). Na obnovení manželského soužití nemá manželka zájem. Další důkazy navrženy nebyly, a tak soud vycházel dle ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř. z výše provedených důkazů. Skutková zjištění z nich vyplývající jsou pak dostatečná pro právní posouzení věci. Podle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, dále jen o.z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 citovaného ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Soud přitom bere v úvahu příčiny rozvratu manželství (§ 756 o.z.). Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je pouze formálním svazkem a neplní svůj společenský účel a nelze ani očekávat obnovení manželského soužití. Tento závěr soud učinil zejména s ohledem na postoj manželky, která zdůrazňovala svůj odpor k možnosti obnovení manželského soužití. Příčiny rozvratu manželství spatřuje soud ve vzájemném citovém odcizení mezi účastníky v důsledku alkoholismu manžela. Na základě shora zjištěného skutkového stavu a za situace, když nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by rozvod byl v rozporu se zájmy nezletilých dcer účastníků, soud proto žalobě vyhověl a manželství rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, když soud neshledal zvláštní okolnosti pro přiznání těchto nákladů podle druhé věty citovaného ustanovení.