5 C 323/2021-11 — Okresní soud v Nymburce

Manželka se žalobou ze dne [datum] domáhala rozvodu manželství, které s žalovaným uzavřela [datum] před [stát. instituce]. Žalobu odůvodnila zejména tím, že s manželem již 6 let nebydlí ve společné domácnosti. Důvodem je to, že ze strany manžela byla fyzicky napadána a slovně urážena. Z jejich manželství se narodily celkem 4 děti, z toho 3 děti jsou dosud nezletilé – syn [jméno], [datum narození], dcera [jméno], [datum narození], a syn [jméno], [datum narození]. S dětmi se manžel jako otec nevídá, nic jim nekupuje. K manželovi ztratila veškerý citový vztah a nemá zájem na obnovení manželského soužití. Manžel s návrhem na rozvod manželství souhlasil. Naopak nesouhlasil s manželkou tvrzenými příčinami rozvratu manželství. Z oddacího listu má soud prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. U obou účastníků se jedná o manželství první. Oba účastníci jsou národnosti české a státními příslušníky ČR. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 19. 2. 2018, č. j. 0 P 214/2014-212, který nabyl právní moci dne [datum], má soud prokázáno, že nad nezletilými dětmi účastníků – synem [jméno], dcerou [jméno] a synem [jméno] byla nařízena ústavní výchova, která je realizována v Základní škole, Mateřské škole speciální, Dětském domově, [ulice] družině a [ulice] jídelně, [obec], [ulice a číslo]. Rodičům se pak nestanoví platit výživné na nezletilé děti. Z výpovědi manželky jako účastnice řízení soud zjistil, že manželství považovala za spokojené tak první 3 roky. Pak manžel začal hrát automaty, žárlit, dával přednost kamarádům, začal i ve zvýšené míře požívat alkoholické nápoje. Začalo docházet k tomu, že ji manžel fyzicky napadal. Několikrát u nich musela zasahovat i policie. Z jejich manželství se narodily celkem 4 děti – [jméno], [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení]. Manželovi vyčítá to, že když byla ve výkonu trestu, tak se o děti nepostaral a skončily v dětském domově. Manžel pracoval tzv. na černo, nebo měl brigády. Do zaměstnání v podstatě začal chodit až poté, co se jako partneři rozešli. Manželské soužití ukončili po narození nejmladšího syna, tj. ukončili společné hospodaření a intimní soužití. Sice v té době žili v jednom rodinném domě, ale manžel měl vyhrazenu jednu místnost a chodil se dívat na děti. Pak dostali výpověď z toho domu a s dětmi a s otcem manželky se odstěhovali do [obec]. V té době pak manželka nastupovala výkon trestu. Manžel zůstal v [obec]. V podstatě od roku 2016 s manželem nežijí. Každý bydlí jinde a nemají zájem o obnovení manželského soužití. V roce 2018 proběhl soud a nad dětmi byla nařízena ústavní výchova. Od té doby jsou v Dětském domově v [obec], kde je (matka) pravidelně navštěvuje. V současné době má zaměstnání a je to pracovní poměr se zkušební dobou. Dělá pomocné práce v kuchyni a uklízečku. Spolupracuje s OSPOD a do budoucna si chce vzít děti k sobě. Z výpovědi manžela jako účastníka řízení soud zjistil, že manželství považoval za spokojené až do roku 2015. V roce 2015 pak došlo k tomu, že si manželka koupila drahý mobil, zřídila si sociální síť – Facebook, a začala kontaktovat mladé muže. Dokonce měla jednomu posílat peníze, aby si, až mu bude 18, mohl koupit BMW. Na těch sítích si říkala„ [anonymizována dvě slova]“. Manželka měla platit v domě, kde bydleli, elektřinu a plyn, na něm bylo, aby hradil nájem. Jelikož ale manželka neplatila, tak dostali tu výpověď. Je pravda, že manželku jednou fyzicky napadl, ale to bylo v souvislosti s tím, že si s ním něco domlouvala a pak nebyla doma a ještě před ním utekla. Od roku 2016 spolu nežijí ve společné domácnosti a ani se nepokusili o obnovení manželského soužití. Když byla manželka ve výkonu trestu, tak ji i s dětmi navštěvoval každý měsíc. O děti se nemůže postarat, protože nemá řádné bydlení – bydlí na ubytovně. Na obnovení manželského soužití rovněž nemá zájem. Další důkazy navrženy nebyly, a tak soud vycházel dle ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř. z výše provedených důkazů. Skutková zjištění z nich vyplývající jsou pak dostatečná pro právní posouzení věci. Podle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen „o.z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 citovaného ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Soud přitom bere v úvahu příčiny rozvratu manželství (§ 756 o.z.). Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je pouze formálním svazkem a neplní svůj společenský účel a nelze ani očekávat obnovení manželského soužití. Účastníci spolu od roku 2016 nežijí ve společné domácnosti, citově se odcizili a shodně zdůrazňovali svůj odpor k urovnání vzájemných vztahů a možnosti obnovení manželského soužití. Od roku 2018 pak účastníci jako rodiče ani nebyli schopni zabezpečit výchovu svých dosud nezletilých dětí, nad kterými musela být nařízena ústavní výchova, která pokračuje i v současné době. Příčiny rozvratu manželství spatřuje soud v nezodpovědném přístupu účastníků k manželství a rodině. Na základě shora zjištěného skutkového stavu soud proto žalobě vyhověl a manželství bez dalšího rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, když soud neshledal zvláštní okolnosti pro přiznání těchto nákladů podle druhé věty citovaného ustanovení.