6 C 119/2022-22 — Okresní soud v Nymburce

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na uhrazení částky 5 101 Kč s příslušenstvím, které se domáhá z titulu neuhrazené stočného za období od [datum] do [datum]. 3. Předloženými listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalovaný se dne [datum] dohodl písemně se žalobkyní o odvodu odpadních vod veřejnou kanalizací v odběrném místě [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Za období od [datum] do [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému celkem částku 5 101 Kč za odvádění odpadních vod a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě částky 1 667 Kč do [datum], částky 2 306 Kč do [datum] a částky 1 128 Kč do [datum]. Zástupce žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dne. 4. Nebylo tvrzeno, že by žalovaný za stočné v uvedeném období něco zaplatil. <i>5. Podle § 8 odst. 14 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o vodovodech a kanalizacích“), vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.</i> 6. Žalobkyni vznikl dle § 8 odst. 14 zákona o vodovodech a kanalizacích nárok na úplatu za odvádění odpadních vod (stočné) ve výši 5 101 Kč. 7. Právo na zaplacení úroku z prodlení má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Výše požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., počátek prodlení nastal následující den po uplynutí splatnosti jednotlivých vyúčtovaných částek. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 101 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. Soud uložil povinnost žalované zaplatit náklady řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala, dle § 149 odst. 1 o. s. ř.