6 C 197/2022-15 — Okresní soud v Nymburce

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 034 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného jízdného ve výši 34 Kč a přirážky k jízdnému za jízdu vlakem předchůdkyně žalobkyně společnosti [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) [číslo] dne [datum]. 2. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 3. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. 4. Žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným [anonymizováno], a to dne [datum] na lince železniční dopravy č [číslo], přičemž výše jízdného činila 34 Kč. Na výzvu vlakvedoucího se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Výše přirážky za porušení povinnosti k jízdnému činila 1 000 Kč [anonymizováno] vyrozuměly žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni. <i>5. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o drahách“) průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.</i> <i>6. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona o drahách je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.</i> <i>7. Podle § 37 odst. 6 zákona o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.</i> <i>8. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.</i> <i>9. Podle § 1882 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.</i> 10. Protože se žalovaná v rozporu s § 37 odst. 5 písm. b) zákona o drahách neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatila jízdné a přirážku k jízdnému uložené jí v souladu s § 37 odst. 4 písm. d) a § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., je nárok žalobkyně důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž o postoupení pohledávky byla vyrozuměna, tedy dle § 1882 odst. 2 OZ (viz Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007) je žalovaná povinna zaplatit předmětnou pohledávku žalované. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení od prvního dne prodlení žalované, tedy ode dne následující od dne, kdy došlo k porušení povinností žalované (cesta žalovaného bez platného jízdního dokladu). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 034 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 12. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50.000 Kč, a nadto sama žalobkyně nahrazení nákladů v této výši požaduje. 13. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud povinnost žalovanému zaplatit náklady řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.