6 C 2/2022-20 — Okresní soud v Nymburce

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 820,66 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru z úvěrové smlouvy ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Soud nemá za prokázané, že mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] došlo k uzavření smlouvy o úvěru či jakékoli jiné. Soud zde konstatuje, že listina s datem [datum] nadepsaná„ Smlouva o revolvingovém úvěru“ není podepsána žalovaným ani společností [právnická osoba], tato listina tedy neprokazuje uzavření smlouvy. Soud rovněž nemá za prokázané, že by společnost [právnická osoba] žalovanému vyplatila jakékoli peněžní prostředky, když žádný předložený důkaz vyplacení peněžních prostředků neprokazuje. 5. K návrhu žalobkyně, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného [právnická osoba] ohledně skutečnosti, kdo byl majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet] k datu [datum] soud konstatuje, že požadovanou informaci si nevyžádal, jelikož by nebyla způsobilá prokázat, že společnost [právnická osoba] vyplatila žalovanému finanční prostředky, neboť by toliko mohla osvětlit skutečnost, kdo byl majitelem či disponentem výše uvedeného účtu, nikoli že došlo k vyplacení peněžních prostředků. Dále soud podotýká, že soud nemůže svojí aktivitou nahrazovat povinnost důkazní žalobkyně. Konečně soud podotýká, že žalobkyně v návrhu ani neuvedla konkrétní datum, kdy mělo dojít k vyplacení peněžních prostředků na účet žalovaného. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 7. Soud nemá za prokázané, že by mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] došlo k uzavření smlouvy a ani nemá za prokázané, že by došlo k vyplacení peněžních prostředků, a z toho důvodu ani neshledal, že by mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo ke vzniku jakéhokoli právního vztahu, na základě kterého by byl žalovaný povinen zaplatit společnosti [právnická osoba] žalovanou částku, a proto žalobu zamítl. 8. Otázkou postoupení pohledávky se soud s ohledem na výše uvedené z důvodu její nadbytečnosti nezabýval, neboť by nemohla ničeho změnit na nedůvodnosti podaného návrhu. 9. Žalovaný byl ve věci planě úspěšný, a proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.