6 C 232/2022-22 — Okresní soud v Nymburce

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 3 102 Kč a to co do částky ve výši 2 502 Kč z titulu neuhrazené ceny za dodanou elektřinu, kterou žalobkyně dodala žalované na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny [číslo] ze dne [datum] za období od [datum] do [datum] a co do částky 600 Kč za 6 odeslaných upomínek, přičemž žalobkyně požaduje za každou odeslanou upomínku 100 Kč. 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy, ve které se žalobkyně zavázala žalované dodávat elektřinu a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa žalované na adrese [adresa žalované]. Žalobkyně vystavila žalované fakturu za dodanou elektřinu a poskytnuté služby za období od [datum] do [datum] na částku 936 Kč se splatností do [datum] a za období od [datum] do [datum] se splatností do [datum]. Žalovaná na tyto faktury ničeho neuhradila. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně zaslala žalované jakékoli upomínky. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. <i>6. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.</i> 7. Mezi žalobkyní jako obchodníkem s elektřinou a žalovanou jako zákazníkem došlo k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 energetického zákona, na základě které žalobkyně žalované poskytnula služby a dodala elektřinu v ceně 2 502 Kč, avšak žalovaná tuto částku neuhradila, a proto soud uložil žalované povinnost zaplatit tuto částku žalobkyni. 8. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně žalované skutečně zaslala 6 upomínek, a proto soud žalobu co do částky 600 Kč zamítl. <i>9. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.</i> 10. Soud přiznal žalobkyni dále úroky z prodlení dle § 1970 OZ ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované, neboť tato se dostala do prodlení se splacením peněžitého dluhu, přičemž úroky z prodlení byly přiznány ode dne následujícího po marném uplynutí splatnosti stanovené ve faktuře, tedy od [datum] co do částky 936 Kč a od [datum] co do částky 1 566 Kč. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 042 Kč. 12. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 102 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, přičemž soud zohlednil úspěch žalobkyně včetně přiznaného příslušenství (viz § 142 odst. 2 o. s. ř.). 13. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). Soud uložil povinnost žalované zaplatit náklady řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval, dle § 149 odst. 1 o. s. ř.