12 C 346/2019-249 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala proti žalované, jako správkyni konkursní podstaty dlužníka [právnická osoba], [IČO] (dále je„ Dlužnice“), zaplacení částky 194.688 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % této částky od [datum] do zaplacení a vyklizení movitých věcí uvedených ve výroku III. tohoto rozsudku z Haly, a to s odůvodněním, že je vlastnicí pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v obci [obec], katastrální území Milčice u Peček (dále jen„ [příjmení]“). [příjmení] [příjmení] jsou na ploše o rozloze 120 m2 umístěny věci uvedené ve výroku III. tohoto rozsudku, které jsou ve vlastnictví dlužnice, aniž by pro to byl počínaje [datum] právní titul. Žalobkyně tvrdila, že v období od [datum] do [datum] činila obvyklá cena za užívání 1 m2 Haly částku 2,40 Kč tedy 194.688 Kč. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala od [datum] v zákonné výši, když tvrdila, že žalovanou vyzvala dopisem ze dne [datum] k vyklizení a zaplacení této částky do [datum], což žalovaná neučinila. 2. Žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala žalobu zpět co do částky o 576 Kč s tím, že zaplacení bezdůvodného obohacení požaduje za období od [datum] do [datum], tedy částku 194.112 Kč. 3. Soud, vzhledem k tomu, že žaloba byla v této části vzata zpět před začátkem jednání ve věci samé, výrokem I. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalované ke zpětvzetí, a to v souladu s ust. § 96 odst. 1 až 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 4. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala, že není ve věci pasivně legitimována, neboť movité věci uvedené ve výroku III. nebyly v předmětném období sepsány v majetkové podstatě Dlužnice, případně byly z majetkové podstaty dlužníka vyloučeny. Dále namítala, že s ohledem na to, že pohledávka žalobkyně měla vzniknout po prohlášení konkursu na majetek Dlužnice, brání podání žaloby ustanovení § 140c z. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. 5. V průběhu tohoto řízení insolvenční soud usnesením ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], odvolal původní žalovanou [právnická osoba], [IČO], z funkce insolvenčního správce Dlužnice a (novým) insolvenčním správcem ustanovil žalovanou a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Ke změně v osobě insolvenčního správce soud přihlédl v dalším řízení. 6. Z vyhlášky Krajského soudu v Praze č.j. [insolvenční spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] Krajský soud v Praze oznámil zahájení insolvenčního řízení ve věci Dlužnice a rozhodnutí bylo zveřejněno dne [datum] v 9:59 hod. 7. Z detailu insolvenčního řízení a usnesení Krajského soudu v Praze č.j. [insolvenční spisová značka] soud zjistil, že insolvenční řízení Dlužnice bylo zahájeno na základě dlužnického návrhu podaného dne [datum] (A-1). Krajský soud v Praze dne [datum] zjistil úpadek Dlužnice a prohlásil její konkurs. Insolvenčním správcem soud ustanovil [právnická osoba] [IČO]. Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne [datum] a ke dni rozhodnutí zdejšího soudu konkurs Dlužnice probíhal. 8. Z usnesení Krajského soudu v Praze č.j. [insolvenční spisová značka] [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] [IČO], byla odvolána z funkce insolvenčního správce Dlužnice a insolvenčním správcem byla ustanovena žalovaná. 9. Z notářského zápisu sepsaného dne 25. 7. 2013, sp. zn. N 393/2013, NZ [číslo] a úplného výpisu žalobkyně z Obchodního rejstříku soud zjistil, že valná hromada dlužnice přijala usnesení, kterým bylo mimo jiné rozhodnuto o schválení projektu rozdělení Dlužnice odštěpením sloučením se žalobkyní jako nástupnickou společností vypracovaného dne [datum], ve znění po jeho opravě ze dne [datum]. 10. Z Projektu rozdělení ze dne [datum] soud zjistil, že jeho předmětem bylo odštěpení části jmění Dlužnice a jeho přechod na žalobkyni jako nástupnickou společnost, a to ke dni [datum]. Na žalobkyni přešla mimo jiné i [příjmení]. 11. Z rozsudku Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 56 ICm 5018/2017-204 a z rozsudku Vrchního soudu v Praze č.j. 104 VSPH 819/2020-31 soud zjistil, že Krajský soud v Praze ve věci o vyslovení neúčinnosti právních úkonů vedené mezi těmito účastníky rozsudkem ze dne [datum] určil, že vůči konkurzním věřitelům Dlužnice je neúčinný projekt rozdělení Dlužnice odštěpením sloučením se žalobkyní ze dne [datum] ve znění ze dne [datum], a dále že rozhodnutí valné hromady Dlužnice ve formě notářského zápisu [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] sepsaného Mgr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], o schválení projektu rozdělení dlužnice odštěpením sloučením se žalobkyní ze dne [datum], ve znění ze dne [datum], je vůči konkurzním věřitelům Dlužnice neúčinné. Rozsudek soudu prvního stupně byl odvolacím soudem potvrzen a rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 12. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] a z informace o pozemku ze dne [datum] soud zjistil, že ke dni [datum] je v katastru nemovitostí jako vlastnice Haly evidována žalobkyně, a to na základě nabývacího titulu - protokol o rozdělení odštěpením ze dne [datum]. 13. Soud s ohledem na níže uvedené právní posouzení neprováděl další dokazování, neboť by provedení dalších důkazů bylo nehospodárné a řízení by zbytečně prodloužilo. 14. O skutkovém stavu soud uzavřel, že ve věci Dlužnice bylo dne [datum] v 9:59 hod. zahájeno insolvenční řízení. Dne [datum] byl prohlášen její konkurs, který nebyl ke dni rozhodnutí zdejšího soudu skončen. Insolvenční správkyní Dlužnice byla ke dni rozhodnutí zdejšího soudu žalovaná. Právní úkony - projekt rozdělení Dlužnice odštěpením sloučením se žalobkyní ze dne [datum], ve znění ze dne [datum], a rozhodnutí valné hromady Dlužnice, kterým byl projekt rozdělení schválen, se na základě rozhodnutí Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 56 ICm 5018/2017-204, které nabylo právní moci dne [datum] ve spojení s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze č.j. 104 VSPH 819/2020-31, staly neúčinnými vůči konkursním věřitelům Dlužnice. Žalobkyně je ke dni rozhodnutí zdejšího soudu v katastru nemovitostí zapsána mimo jiné jako vlastnice Haly. 15. Podle ust. § 2 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ IZ“) se pro účely tohoto zákona majetkovou podstatou rozumí majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů. 16. Podle ust. § 40 odst. 3 IZ insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Označuje se způsobem, z něhož je patrno, že tak činí při výkonu funkce insolvenčního správce; součástí jeho označení je i nezaměnitelné označení dlužníka, s jehož majetkovou podstatou nakládá. 17. Podle ust. § 40 odst. 4 IZ jednáním podle odstavce 1 jsou zejména právní úkony, jimiž insolvenční správce zpeněžuje majetkovou podstatu nebo s ní jinak nakládá, a jeho úkony v incidenčních sporech, jakož i v dalších sporech, kterých se účastní místo dlužníka. 18. Podle ust. § 205 odst. 4 IZ majetek jiných osob než dlužníka náleží do majetkové podstaty, stanoví-li to zákon, zejména jde-li o plnění z neúčinných právních úkonů. Pro účely zpeněžení se na takový majetek pohlíží jako na majetek dlužníka. 19. Podle ustanovení § 229 odst. 1 IZ zákon stanoví v závislosti na průběhu řízení, způsobech řešení úpadku a vlastnictví majetku náležejícího do majetkové podstaty, kdo je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními, případně komu přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně části těchto oprávnění nebo pouze ohledně některých z nich. 20. Podle ust. § 229 odst. 3 písm. c) IZ je ve vztahu k majetkové podstatě v době od prohlášení konkursu osobou s dispozičními oprávněními insolvenční správce. 21. Podle ust. § 228 odst. 1 písm. a) IZ se nakládáním s majetkovou podstatou rozumí zejména právní úkony, které se týkají majetku náležejícího do majetkové podstaty a dle písm. l) výkon dalších práv a povinností, jestliže se týkají majetkové podstaty. 22. Podle ustanovení § 230 odst. 1 IZ správou majetkové podstaty se rozumí zejména činnost, jakož i právní úkony a opatření z ní vyplývající, pokud směřuje k tomu, aby a) nedocházelo ke znehodnocení majetkové podstaty, zejména aby nedošlo k odstranění, zničení, poškození nebo odcizení majetku, který do ní náleží, b) majetek náležející do majetkové podstaty byl využíván v souladu se svým určením, pokud tomu nebrání jiné okolnosti, c) se majetková podstata rozmnožila, lze-li takovou činnost rozumně očekávat se zřetelem ke stavu majetkové podstaty a obvyklým obchodním příležitostem, d) byly vymoženy pohledávky dlužníka včetně plnění z neplatných a neúčinných právních úkonů. 23. Podle ust. § 235 odst. 2 IZ neúčinnost dlužníkových právních úkonů, včetně těch, které tento zákon označuje za neúčinné a které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen„ odpůrčí žaloba“), není-li dále stanoveno jinak. 24. Podle ust. § 236 odst. 1 IZ n