17 C 36/2023-70 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 25 503,90 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 503,90 Kč od 6. 11. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastnicemi byla dne 26. 9. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč. Žalovaná neplnila řádně své závazky, proto žalobkyně úvěr zesplatnila, nová jistina činila 87 645,17 Kč. V rámci smlouvy se žalovaná zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení, přičemž se účastníci dále dohodli, že souhrn výše všech ze strany žalobkyně uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše pak 200 000 Kč. Jelikož žalovaná své závazky nesplnila, obrátila se žalobkyně na soud a platebním rozkazem zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 30. 1. 2020 soud mj. rozhodl tak, že je žalovaná povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu za období do 22. 1. 2020. Prodlení žalované trvalo i po tomto datu, žalobkyně má tak práva na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za období od 23. 1. 2020 do 20. 10. 2022 s tím, že v souladu s limity danými zákonem o spotřebitelském úvěru požaduje žalobkyně po žalované smluvní pokutu za toto období ve výši 25 503,90 Kč. 2. Žalovaná se nijak nevyjádřila. 3. Soud k důkazu provedl následující listiny, z nichž zjistil tyto, pro řízení podstatné, skutečnosti: 4. Majitelkou účtu č. [bankovní účet] byla žalovaná, dne 2. 10. 2018 jí byla na tento účet připsána částka 80 000 Kč (dle sdělení č.l. 12 a výpisu z účtu č.l. 13-15 a 51) 5. Žalované byly přiznány dávky státní sociální podpory – přídavek na dítě. (dle oznámení č.l. 22) 6. Totožnost žalované byla ověřena z kopie jejího občanského průkazu. (dle kopie č.l. 23 a 24) 7. Žalované byl přiznán důchod ve výši 20 880 Kč, a to od srpna 2018 (dle oznámení č.l. 26 8. Žalovaná byla zaměstnána ve společnosti [právnická osoba], a to na základě pracovní smlouvy ze dne 2. 5. 2016 Dohodou ze dne 21. 4. 2017 byla pracovní smlouva změněna tak, že je tato na dobu neurčitou. S účinností od 1. 11. 2016 činila její mzda 13 500 Kč, od 1. 1. 2017 15 500 Kč, od 1. 5. 2017 16 000 Kč a od 1. 5. 2018 17 500 Kč (dle pracovní smlouvy č.l. 31, dohody o změně pracovní smlouvy č.l. 27, č.l. 36, 37, [číslo]) 9. V rámci hodnocení žalované žalobkyně vycházela z toho, že příjem žalované činí 20 490 Kč, jedná se o příjem ze zaměstnání, krom toho má ostatní příjmy (výživné, sociální dávky, apod.) ve výši 22 700 Kč. Výdaje žalované byly uvedeny ve výši životního minima, za 3 děti žalovaná uvedla výdaje ve výši 5 000 Kč. Stran bydlení žalovaná uvedla částku 4 000 Kč, její celkové výdaje pak byly vypočteny na částku 12 410 Kč. Žalovaná uvedla, že je vdovou, je vyučena, bydlí v pronájmu. (dle hodnocení č.l. 28-29) 10. Příjem žalovaná doložila i screenshotem příchozích plateb na jejím účtu, kdy dne [datum] byl žalované vyplacen příspěvek na děti ve výši 1 820 Kč, dne 13. 8. 2018 [anonymizováno] ve výši 13 512 Kč, dne 13. 8. 2018 [anonymizována čtyři slova] ve výši 20 880 Kč, dne 9. 8. 2018 příspěvek na [anonymizováno] ve výši 5 460 Kč, dne 9. 8. 2018 doplatek [anonymizováno] ve výši 36 669 Kč a dne 9. 8. 2018 platba od zaměstnavatele ve výši 1 033 Kč; dále 13. 9. 2018 jí byly vyplaceny [anonymizováno] ve výši 20 880 Kč a dne 11. 9. 2018 mzda ve výši 24 676 Kč. Disponibilní zůstatek na účtu činil - 12,55 Kč (dle screenshotu č.l. 30, shodně č.l. 35, a č.l. 46) 11. V registru [příjmení] neměla žalovaná žádný záznam. (dle výpisu č.l. 32) 12. Ve výpisu z nebankovního registru klientských informací činilo skóre žalované 359, řj. střední riziko, úvěr limitován výší vyplacené částky. (dle výpisu č.l. 33) 13. Žalované byl přiznán vdovský důchod ve výši 5 664 Kč měsíčně a dětem žalované sirotčí důchod ve výši 3 x 5 072 Kč měsíčně. (dle rozhodnutí č.l. 34) 14. Za červenec 2018 činila mzda žalované 1 033 Kč a za srpen 2018 24 676 Kč (dle výplatních listů č.l. 35 a 36) 15. Žalovaná se na základě podaného návrhu na uzavření smlouvy [číslo] ze dne 26. 9. 2018 domáhala uzavření smlouvy o úvěru se žalobkyní, na jejímž základě by žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 80 000 Kč, kdy celková částka, kterou má žalovaná zaplatit činila 197 532 Kč, a to na dobu 36 měsíců s tím, že tuto částku by žalovaná hradila ve splátkách po 5 487 Kč s tím, že tyto splátky mají být hrazeny nejpozději k 16. dni v měsíci. Mj. se pak žalovaná zavázala pro případ, že by neuhradila novou jistinu úvěru v den jeho zesplatnění, zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,01 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího úplného zaplacení. (dle návrhu č.l. 53-55) 16. Oznámením ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru ve výši 90 443 Kč, a to vzhledem k tomu, že se ocitla v prodlení se splátkou úvěru o délce 65 dnů. (dle oznámení č.l. 57) 17. Platebním rozkazem Okresního soudu v Nymburce č.j. [číslo jednací] ze dne 30. 1. 2020 byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 103 941,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 90 443 Kč od 22. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 72,28 % ročně z částky 74 388,05 Kč od 22. 8. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 237 038 Kč (dle platebního rozkazu č.l. 56) 18. Žalovaná byla vyzvána k úhradě smluvní pokuty za dobu od 23. 1. 2020 do 20. 10. 2022 upomínkou ze dne 20. 10. 2022. Tato jí byla dne 20. 10. 2022 zaslána. (dle upomínky č.l. 58 a podacího archu č.l. 59) 19. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: 20. Mezi účastnicemi probíhala jednáno o uzavření smlouvy o úvěru. Tvrzení žalované ohledně jejích majetkových poměrů byly listinami žalobkyní ověřovány, takto byl ověřen příjem žalované ze zaměstnání i výše důchodů, které byly žalované vypláceny. Následně měla být uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 80 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit ve splátkách. Zároveň se ve smlouvě žalovaná zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky nové jistiny úvěru, vzniklé po zesplatnění úvěru pro prodlení žalované s úhradou splátek. Zdejší soud již smluvní pokutu žalobkyni přiznal platebním rozkazem ze dne 30. 1. 2020, nyní žalobkyně žádá o přiznání smluvní pokuty za období od 23. 1. 2020 do 20. 10. 2022. K úhradě smluvní pokuty za toto období byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 20. 10. 2022, který jí byl téhož dne zaslán. 21. Po právní stránce postupoval soud dle následujících ustanovení: <i>22. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.</i> 23. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky probíhala jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, předmětem tohoto řízení je pak toliko smluvní pokuta, k níž se žalobkyně touto smlouvou měla zavázat. V souvislosti s poskytnutím úvěru měla právní předchůdkyně žalobkyně povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitelky, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované. Úvěr tak měla žalované poskytnout pouze v případě, že z výsledku posouzení její úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně od žalované zjistila výši jejích příjmů, tyto dle předložených listin ověřila. Nijak se však nezabývala výdaji žalované, které by zcela jistě nebylo těžké ověřit (např. nájemní smlouvou či potvrzením o platbě nájemného, potvrzením o vlastnictví domu/bytu, o platbě za energie, apod.), ba naopak při posouzení výdajové stránky žalované vycházela toliko z jejího paušálního určení. Soud má za to, že takovýmto postupem žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, nechala se s péčí řádného hospodáře, když se u výdajové stránky žalované spokojila toliko z paušálního určení životního minima jedno