8 C 40/2024-151 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhá po žalované zaplacení , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 73,95 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalované poskytla , částka, . Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, proto žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni , datum, . Pohledávka sestává z jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , náhrady nákladů ve výši , částka, , smluví pokuty ve výši , částka, .Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do zaplacení , částka, , úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, s tím, že žalovaná po podání žaloby zaplatila , částka, ve dnech , datum, , , datum, a , datum, .Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala v prvé řadě, že se smlouvou ve znění, které žalobkyně předkládá nesouhlasila. Výše úrokové sazby a RPSN sjednané ve smlouvu odporují dobrým mravům a poukázala na to, že v době žádosti o úvěr měla čistý příjem , částka, měsíčně. Prostředky z úvěru byly použity na zaplacení jejích a manželových dluhů. V době žádosti měla u žalobkyně již jeden závazek, který splácela ve splátkách po , částka, . Při uzavírání smlouvy nebyla schopna odhadnout své platební možnosti. Bylo pro ni těžké řešit finanční tíseň. Smlouva byla uzavírána přes internet a nepamatuje si, co uváděla do žádosti. Nedostala žádnou zpětnou vazbu o dopadech dalšího uzavření úvěrové smlouvy.Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků o tom, že žalovaná na základě právního jednání ze dne , datum, obdržela od žalobkyně , částka, . Na úvěr zaplatila celkem , částka, (se zohledněním platby , částka, ze dne , datum, ).Ke způsobu uzavření smlouvy soud zjistil, že listina označená jako „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru“ obsahuje údaj o podpisu „Jedinečný kód: , tel. číslo, “ a je datován k , datum, . Listina obsahuje osobní údaje žalované. Listina označená jako „Dodatek č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru č. , hodnota, “ obsahuje žádost o uzavření smlouvy prostřednictvím komunikace na dálku, je podepsána stejným „Jedinečným kódem“. Z listiny označené jako „Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ vyplývá, že jím žalobkyně schválila úvěr dle návrhu.Předžalobní výzvou ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení pohledávky před podáním žaloby do 7 dnů od odeslání výzvy.Z dalších důkazů soud nevycházel, neboť žalobkyně neprokázala, že by došlo k uzavření úvěrové smlouvy.Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaná listinu označenou jako „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru“ podepsala. Listinu lze podepsat vlastnoručně nebo uznávaným elektronickým podpisem. Jen takový způsob podpisu zaručuje jednak identifikaci jednající osoby a rovněž integritu podepisovaného dokumentu. Ani jedním z těchto způsobů však listina podepsána nebyla. U smluv uzavíraných distančně pomocí elektronických prostředků podmiňuje o.z. (§ 562 odst. 1) zachování písemné formy tím, že tyto umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Jelikož žalovaná nesporovala, že by se žalobkyní skutečně jednala, bylo na žalobkyni, aby prokázala, že žalovaná souhlasila se zněním listiny, kterou předložila k důkazu. Dle soudu pouhé uvedení „jedinečného kódu“ na listině nemůže vést k závěru o nezměnitelnosti obsahu listiny. Žalobkyně byla proto vyzvána v souladu s § 118a odst. 3 o.s.ř., aby prokázala své tvrzení, že v rámci kontraktačního procesu byla na e-mail žalované zaslána nepodepsaná smluvní dokumentace. Žalobkyně na výzvu žádné důkazy neoznačila. V tomto směru tak neunesla důkazní břemeno co do prokázání svého tvrzení, že žalované byla zaslána smluvní dokumentace před připojením „jedinečného kódu“ na listiny předložené k důkazu. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy s jí tvrzeným obsahem, neboť nebylo prokázáno, že by způsob, jakým byla smlouva uzavřena, zachycoval obsah právního jednání.Jelikož však bylo žalované poskytnuto , částka, a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. Žalovaná zaplatil celkem , částka, , k vrácení tak zbývá , částka, .Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky , částka, a vzhledem k tomu, že žalovaná byla od , datum, v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (den následující po splatnosti dle předžalobní výzvy), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu § 1970 o.z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Soud uložil povinnost zaplatit dlužnou částku v souladu s § 160 odst. 1 věta druhá o. s. ř. ve splátkách s ohledem na návrh žalované, jeho postoj k žalované částce a jeho majetkové situaci, která byla prokázána jeho výslechem. Výši splátek soud stanovil na jedné straně s ohledem na reálné možnosti žalované předmětný dluh splácet (za měsíce , Anonymizováno, prokázán průměrný měsíční čistý příjem , částka, ) a na straně druhé soud přihlédl k výši dlužné částky a jejího příslušenství.Z důvodu neprokázání uzavření smlouvy nezbylo než žalobu ve zbývající části požadovaného příslušenství a smluvních pokut zamítnout (výrok II.).O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když při zohlednění příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí (celková výše předmětu řízení , částka, ) činí úspěch žalobkyně 51,38 % (co do , částka, ). Žalobkyně tak měla úspěch pouze v nepatrné části.