6 C 243/2025-28 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši , částka, s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru na základě, které poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal za poskytnutý úvěr zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši , částka, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud ve věc zjistil následující skutkový stav.4. Žalovaný obdržel na účet č. , č. účtu, dne , datum, na svůj účet peněžní prostředky ve výši , částka, pod VS , var. symbol, (zjištěno ze sdělení společnosti , právnická osoba, . a výpisu z účtu).5. Z účtu žalobkyně byla na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, dne , datum, provedena platba ve výši , částka, (zjištěno z potvrzení o provedené platbě).6. Listina předložená soudu ve formátu .pdf nadepsaná „SMLOUVA O ÚVĚRU ID: , Anonymizováno, “ neobsahuje žádný vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného. Na poslední straně obsahuje text vyhotovený v textovém editoru„, Anonymizováno, Jméno žalovanéhoKlient“ (zjištěno ze smlouvy o úvěru).7. Soud ve věci dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.8. Žalovaný obdržel od žalobkyně převodem na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši , částka, .9. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný podepsal listinu „SMLOUVA O ÚVĚRU ID: , Anonymizováno, “ či souhlasil s jejím zněním předloženém soudu.10. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně jakkoli ověřila či zkoumala příjmy a výdaje žalovaného.11. Soud podotýká, že žalobkyně ani nic ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného netvrdila.12. Soud ve věci provedl důkazy výzva k úhradě před podáním žaloby, podací lístek a formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, ze kterých s ohledem na posouzení věci nic rozhodného nezjistil.13. Soud věc po právní stránce posoudil následovně.14. Nejprve se soud zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy a to s ohledem na splnění povinnosti žalobkyně jako poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žalované.15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pořizují poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.20. Podle § 78 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.21. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uložena poskytovateli, přičemž pokud tuto svoji povinnost nesplní, je smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, když soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.22. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru byla § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, přičemž dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.23. Dále soud zdůrazňuje, že „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ [viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ].24. Dle citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu se tedy žalobkyně nemůže zbavit své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost klienta, resp. řádně zjistit příjmy a výdaje klienta, s prostým odkazem, že spoléhá na údaje poskytnuté klientem a sama nemá možnost tyto ověřit. Soud dodává, že tuto možnost nepochybně má, když může od klienta vyžádat důkazy, které potvrzují jeho tvrzení. Co se týče důkazů ohledně výdajů, může jimi být například výpis z účtu, složenky, uzavřená nájemní smlouva.25. Dále soud poukazuje na § 78 odst. 1 a 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru, kde je stanovena povinnost poskytovatele uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy vztahující se k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pakliže poskytovatel dostál řádně své povinnosti před poskytnutím úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a tvrzení spotřebitele ověřil na základě dokumentů či jiných záznamů, měl by být schopen tyto dokumenty či jiné záznamy předložit soudu. Je pak otázkou, proč nebyly soudu dokumenty či jiné záznamy co do skutečných příjmů a výdajů žalované vztahující se k posouzení úvěruschopnosti předloženy, přestože má poskytovatel spotřebitelského úvěru zákonnou povinnost je uchovávat. Pakliže tyto dokumenty či jiné záznamy nejsou soudu předloženy, nemůže mít soud za prokázané, že poskytovatel skutečně řádně přistoupil k posouzení úvěruschopnosti. Soud podotýká, že žalobkyní nebyly předloženy ani označeny žádné dokumenty k prokázání skutečné výše příjmů a výdajů žalovaného.26. Soud zdůrazňuje, že věci nebylo tvrzeno nic o příjmech a výdajích žalovaného ani nic jak konkrétně byly vzájemně porovnány (viz § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru), a proto žalobkyně neunesla své břemeno tvrzní co do podmínky řádného zkoumání úvěruschopnosti. Soud podotýká, že břemeno tvrzení předchází břemenu důkaznímu a soud nemůže dovozovat potřebná skutková tvrzení za účastníka.27. Dále soud konstatuje, že nic neprokazuje, že by žalobkyně skutečně zkoumala příjmy a výdaje žalovaného a tyto porovnala.28. Soud shledal, že žalobkyně nedostála své povinnosti dle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalované, když žalované poskytla peněžní prostředky, aniž by skutečně posoudila její schopnost splácet, a proto soud shledal tvrzenou smlouvu dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou.29. Ke vztahu mezi posouzení otázky úvěruschopnosti a uzavření smlouvy soud poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , dle kterého „s ohledem na zjištěné nedostatky v předsmluvním procesu, při zákonem stanoveném postupu poskytovatele spotřebitelského úvěru při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, a následný závěr odvolacího soudu o absolutní neplatnosti dané úvěrové smlouvy, se již odvolací soud bližším posuzováním uzavření dané smlouvy za použití elektronický prostředků nezabýval“. Tedy pokud soud shledá smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, je nadbytečné se zabývat otázkou uzavření smlouvy. Ostatně pokud by byla prokázána tvrzení žalobkyně co do uzavření předmětné smlouvy, soud by ji shledal za absolutně neplatnou a rozhodnutí by bylo stejné.30. S ohledem na neplatnost smlouvy uložil soud dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru žalovanému pouze povinnost zaplatit částku ve výši , částka, , která představuje nesplacenou jistinu, a v ostatním ro