6 C 264/2025-17 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . jako úvěrující došlo dne , datum, se žalovanou jako úvěrovanou k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz. Společnost , právnická osoba, . posoudila úvěruschopnost žalované a to výpisy z účtu, analýzou účtu, případně dalšími doklady, přičemž z doložených listin vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalované ke splácení úvěru.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud zjistil následující skutkový stav.4. Listina předložená soudu v elektronické podobě ve formátu .pdf nadepsaná „SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU , Anonymizováno, “ neobsahuje žádný vlastnoruční ani elektronický podpis. Obsahuje toliko na poslední straně text vyhotovený v textovém editoru ve znění:„Úvěrující: Dlužník:dne , datum, dne , datum, 05:19:08Podpis proveden SMS kódemjednatel , Anonymizováno, , Jméno žalované, “(zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru).5. Majitelem účtu IBAN , IBAN, (účtu č. , č. účtu, ) je žalovaná. Žalovaná pobírala rodičovský příspěvek od Úřadu práce v Příbrami ve výši , částka, (zjištěno z owner info).6. Společnost , právnická osoba, . poskytla dne , datum, na účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, (zjištěno z potvrzení o platbě).7. smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum8. Soud dále provedl následující důkazy, ze kterých však s ohledem na posouzení věci nic podstatného pro rozhodnutí nezjistil: všeobecné obchodní podmínky, podací lístek, výzva k úhradě dluhu ze dne , datum, , editace profilu klienta.9. Společnost , právnická osoba, . postoupila žalovanou pohledávku společnosti , právnická osoba, (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).10. Společnost , právnická osoba, postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek).11. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.12. Soud nemá za prokázané, že by žalovaná podepsala listinu SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU , Anonymizováno, či souhlasila s jejím obsahem ve znění předložené soudu. Společnost , právnická osoba, . poskytla na účet žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Společnost , právnická osoba, . postoupila žalovanou pohledávku společnosti , právnická osoba, , která ji postoupila na žalobkyni.13. Ke zkoumání úvěruschopnosti společností , právnická osoba, . soud konstatuje, že žalobkyně se omezila toliko na obecná tvrzení a neuvedla jaký příjem měla žalovaná, jaké výdaje měla žalovaná, tedy co do úvěruschopnosti žalované neunesla již břemeno tvrzení.14. Soud nemá za prokázané, že byla provedena analýza účtu žalované či porovnány příjmy a výdaje žalované.15. Po právní stránce věc posoudil následovně.16. Nejprve se soud zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy a to s ohledem na splnění povinnosti společnosti , právnická osoba, . jako poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žalované.17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pořizují poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.22. Podle § 78 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.23. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uložena poskytovateli, přičemž pokud tuto svoji povinnost nesplní, je smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, když soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.24. Společnost , právnická osoba, . jako poskytovatel úvěru byla § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, přičemž dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.25. Dále soud zdůrazňuje, že „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ [viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ].26. Dle citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu se tedy žalobkyně nemůže zbavit své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost klienta, resp. řádně zjistit příjmy a výdaje klienta, s prostým odkazem, že spoléhá na údaje poskytnuté klientem a sama nemá možnost tyto ověřit. Soud dodává, že tuto možnost nepochybně má, když může od klienta vyžádat důkazy, které potvrzují jeho tvrzení. Co se týče důkazů ohledně výdajů, může jimi být například výpis z účtu, složenky, uzavřená nájemní smlouva.27. Dále soud poukazuje na § 78 odst. 1 a 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru, kde je stanovena povinnost poskytovatele uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy vztahující se k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pakliže poskytovatel dostál řádně své povinnosti před poskytnutím úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a tvrzení spotřebitele ověřil na základě dokumentů či jiných záznamů, měl by být schopen tyto dokumenty či jiné záznamy předložit soudu. Je pak otázkou, proč nebyly soudu dokumenty či jiné záznamy co do skutečných příjmů a výdajů žalované vztahující se k posouzení úvěruschopnosti předloženy, přestože má poskytovatel spotřebitelského úvěru zákonnou povinnost je uchovávat. Pakliže tyto dokumenty či jiné záznamy nejsou soudu předloženy, nemůže mít soud za prokázané, že poskytovatel skutečně řádně přistoupil k posouzení úvěruschopnosti. Soud podotýká, že žalobkyní nebyly předloženy ani označeny žádné dokumenty k prokázání skutečné výše příjmů a výdajů žalovaného.28. Soud zdůrazňuje, že věci nebylo tvrzeno nic konkrétního o příjmech a výdajích žalované ani nic jak konkrétně byly vzájemně porovnány (viz § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru), a proto žalobkyně neunesla své břemeno tvrzní co do podmínky řádného zkoumání úvěruschopnosti. Soud podotýká, že břemeno tvrzení předchází břemenu důkaznímu a soud nemůže dovozovat potřebná skutková tvrzení za účastníka.29. Dále soud konstatuje, že nic neprokazuje, že by společnost , právnická osoba, . skutečně porovnala příjmy a výdaje žalované a zabývala se jinými dluhy žalované.30. Soud shledal, že společnost , právnická osoba, . ne