6 C 319/2025-23 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci dne , datum, uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, . Žalobkyně si vyžádala od žalovaného informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných poměrech.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud zjistil následující skutkový stav.4. Na účet žalované č. , č. účtu, byly dne , datum, připsány peněžní prostředky ve výši , částka, z účtu žalobkyně (zjištěno ze sdělení banky včetně výpisu z běžného účtu).5. Z účtu žalobkyně odešly dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, na účet žalovaného (zjištěno z výpisu z běžného účtu).6. Listina předložená soudu v elektronické podobě ve formátu .pdf nadepsaná „TATO SMLOUVA O ZÁPŮJČCE“ neobsahuje žádný vlastnoruční ani elektronický podpis žalované. Obsahuje toliko na poslední straně text vyhotovený v textovém editoru ve znění: „Klient: , Jméno žalované, , , datum, 15:20:29, PIN kód: , Anonymizováno, “ (zjištěno z tato smlouva o zápůjčce).7. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.8. Soud nemá za prokázané, že by žalovaná podepsala listinu TATO SMLOUVA O ZÁPŮJČCE či souhlasila s jejím obsahem ve znění předložené soudu. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, .9. Ke zkoumání úvěruschopnosti soud konstatuje, že žalobkyně se omezila toliko na obecná tvrzení a neuvedla jaký příjem měla žalovaná, jaké výdaje měla žalovaná, tedy co do úvěruschopnosti žalované neunesla již břemeno tvrzení.10. Soud nemá za prokázané, že byla žalobkyně zkoumala a ověřila příjmy a výdaje žalované a tyto jakkoli porovnala.11. Soud neprovedl následující důkazy, neboť s ohledem na posouzení věci by ničeho nezměnily: podací lístek; výzva k úhradě před podáním žaloby; upomínka ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, ; všeobecné obchodní podmínky12. Po právní stránce věc posoudil následovně.13. Nejprve se soud zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy a to s ohledem na splnění povinnosti žalobkyně jako poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žalované.14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pořizují poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.19. Podle § 78 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.20. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uložena poskytovateli, přičemž pokud tuto svoji povinnost nesplní, je smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, když soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.21. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru byla § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, přičemž dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.22. Dále soud zdůrazňuje, že „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ [viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ].23. Dle citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu se tedy žalobkyně nemůže zbavit své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost klienta, resp. řádně zjistit příjmy a výdaje klienta, s prostým odkazem, že spoléhá na údaje poskytnuté klientem a sama nemá možnost tyto ověřit. Soud dodává, že tuto možnost nepochybně má, když může od klienta vyžádat důkazy, které potvrzují jeho tvrzení. Co se týče důkazů ohledně výdajů, může jimi být například výpis z účtu, složenky, uzavřená nájemní smlouva.24. Dále soud poukazuje na § 78 odst. 1 a 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru, kde je stanovena povinnost poskytovatele uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy vztahující se k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pakliže poskytovatel dostál řádně své povinnosti před poskytnutím úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a tvrzení spotřebitele ověřil na základě dokumentů či jiných záznamů, měl by být schopen tyto dokumenty či jiné záznamy předložit soudu. Je pak otázkou, proč nebyly soudu dokumenty či jiné záznamy co do skutečných příjmů a výdajů žalované vztahující se k posouzení úvěruschopnosti předloženy, přestože má poskytovatel spotřebitelského úvěru zákonnou povinnost je uchovávat. Pakliže tyto dokumenty či jiné záznamy nejsou soudu předloženy, nemůže mít soud za prokázané, že poskytovatel skutečně řádně přistoupil k posouzení úvěruschopnosti. Soud podotýká, že žalobkyní nebyly předloženy ani označeny žádné dokumenty k prokázání skutečné výše příjmů a výdajů žalovaného.25. Soud zdůrazňuje, že věci nebylo tvrzeno nic konkrétního o příjmech a výdajích žalované ani nic jak konkrétně byly vzájemně porovnány (viz § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru), a proto žalobkyně neunesla své břemeno tvrzní co do podmínky řádného zkoumání úvěruschopnosti. Soud podotýká, že břemeno tvrzení předchází břemenu důkaznímu a soud nemůže dovozovat potřebná skutková tvrzení za účastníka.26. Dále soud konstatuje, že nic neprokazuje, že by žalobkyni byly známi příjmy a výdaje žalované, tyto skutečně ověřila a porovnala. Žalobkyně neunesla ani břemeno důkazní co do příjmů a výdajů žalované.27. Soud shledal, že žalobkyně nedostála své povinnosti dle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalované, když žalované poskytla peněžní prostředky, aniž by skutečně posoudila její schopnost splácet, a proto soud shledal tvrzenou smlouvu dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou.28. Ke vztahu mezi posouzení otázky úvěruschopnosti a uzavření smlouvy soud poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , dle kterého „s ohledem na zjištěné nedostatky v předsmluvním procesu, při zákonem stanoveném postupu poskytovatele spotřebitelského úvěru při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, a následný závěr odvolacího soudu o absolutní neplatnosti dané úvěrové smlouvy, se již odvolací soud bližším posuzováním uzavření dané smlouvy za použití elektronický prostředků nezabýval“. Tedy pokud soud shledá smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, je nadbytečné se zabývat otázkou uzavření smlouvy. Ostatně pok