ECLI: ECLI:CZ:OSNB:2025:8.C.127.2025.1 Datum: 2025-12-18 Předmět: o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 324 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 1a vyhl. č. 441/2013 Sb.", "§ 141 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1117 z. č. 89/2012 Sb."] ["bezdůvodné obohacení""započtení pohledávky""právo užívání""rozvod manželství""náhrada nákladů""dokazování""spoluvlastnictví""náklady řízení"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 324 000 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 1a vyhl. č. 441/2013 Sb., § 141 (99/1963 Sb.).
1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že jsou se žalovanou spoluvlastníky bytové jednotky č. , Anonymizováno, – byt, nacházející se v budově č.p. , Anonymizováno, postavené na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 148/1000 na společných částech domu č.p. , Anonymizováno, a spoluvlastnického podílu o velikosti 148/1000 na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, (dále jen „byt“), a to každý v rozsahu ideální jedné poloviny. Žalovaná byt užívá a žalovanému neposkytuje žádnou náhradu. Proto po žalované požaduje za období od , datum, do , datum, bezdůvodné obohacení ve výši , částka, což odpovídá obvyklému nájmu ve výši , částka, měsíčně.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítla, že do , datum, byl byt zatížen věcným právem užívání ve prospěch matky žalované. Žalobci nijak nebránila v užívání bytu. Žalobce neužívá byt dobrovolně. Otec a matka žalované, kteří měli věcné právo užívání, užívali dva pokoje bytu, které po jejich smrti žalovaná nijak neužívá. Žalobce má možnost tyto místnosti využívat. Proti pohledávce žalobce započetla podáním ze dne , datum, pohledávku ve výši , částka, s tím, že se jedná o poplatky hrazené správci domu (osvětlení společných prostor, údržba budovy, správa budovy, ostatní platby) za období od roku listopadu 2022 do , datum, .3. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků o tom, že jsou v katastru nemovitých věcí jako spoluvlastníci bytu každý v rozsahu ideální jedné poloviny. Otec i matka žalované, měli užívací právo k bytu s tím, že užívali každý jeden pokoj. Užívací správo zaniklo ke dni , datum, smrtí matky žalované. Žalobce byt neužíval minimálně od roku 2013, kdy se odstěhoval po rozvodu manželství. Jedná se o byt 5+kk o výměře zhruba 128 m². Žalobce platil na poplatcích spojených se správou domu v období od , datum, do , datum, částku , částka, měsíčně.4. Ze znaleckého posudku znalkyně , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil obvyklé nájemné za byt v období od , datum, do , datum, , a to ve výši , částka, . Znalkyně použila porovnávací metodu, kdy zjišťovala obvyklou výši nájemného k jednotlivým rokům 2022 až 2025. Ke srovnání znalkyně použila realizované nájmy bytů ve stejném městě s obdobnou užitnou plochou. S ohledem na to, že účastníci proti znaleckému posudku ničeho nenamítali, soud po posouzení, že splňuje náležitosti stanovení obvyklé ceny podle § 1a vyhlášky č. 441/2013 Sb., z tohoto posudku vycházel.5. Z oznámení o skladbě předpisu soud zjistil, že od května 2022 činily platby za osvětlení, údržbu, ostatní a správu , částka, , od července , částka, a od května , částka, .6. Z přehledu předpisů a plateb soud zjistil, že platby byly v období od ledna 2022 do listopadu 2025 placeny.7. Podle § 1117 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.8. Podle § 1122 odst. 1 o.z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.9. Podle § 1180 odst. 1 o.z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.10. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Podle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.12. Podle § 1982 odst. 2 o.z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.13. Účastníci jsou spoluvlastníky bytu, přičemž každý z účastníků má právo k celé věci, které je omezeno stejným právem druhého spoluvlastníka. Podíl každého z nich činí ideální jednu polovinu, což vyjadřuje mimo jiné míru účasti každého spoluvlastníka na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví bytu. Pokud jde o užívání předmětu spoluvlastnictví jen jedním ze spoluvlastníků, zastává soud názor, že spoluvlastník, který užívá společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen druhému spoluvlastníku vydat oč se obohatil; a to i v případě, kdy druhý spoluvlastník neužívá společnou věc dobrovolně (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ). Spoluvlastník, který společnou nemovitou věc užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, nemusí ostatním spoluvlastníkům poskytovat peněžitou náhradu (ekonomickou protihodnotu užívání) pouze tehdy, prokáže-li existenci smlouvy o bezúplatném užívání společné nemovitosti (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Mezi účastníky je nesporné, že žalovaná byt užívala a žalobce jej neužíval. Pouhé neprojevení zájmu žalobce užívat byt není důvodem pro vyloučení nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nesvědčí to ani o uzavření dohody o bezúplatném užívání bytu. Žalovaná neuvedla žádné jiné tvrzení ohledně existence dohody o bezúplatném užívání bytu, naopak sama v podání ze dne , datum, uvedla, že žalobce neprojevil žádný úkon o bezúplatném užívání bytu. Žalovaná dovozuje svoje práv na užívání bytu pouze na základě neprojeveného zájmu žalobce. Jak bylo uvedeno shora, taková obrana žalované nemůže vést k zániku nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení. Nic na tom nemůže změnit ani tvrzení žalované o neužívání dvou pokojů, ve kterých bydleli rodiče žalované. Dle soudu je třeba hodnotit vznik bezdůvodného obohacení nejen z hlediska rozsahu užívání bytu, ale také kvality. Podstatné je, že žalovaná užívá hlavní části bytu, které jsou nezbytné k naplňování bytové potřeby. Soud vzal také v úvahu, že žalovaná užívá byt soustavně a dlouhodobě a naopak žalobce v bytě nebydlí přes deset let. Nelze tedy předpokládat, že by využití dvou pokojů žalovaným bylo reálné. Soud proto k tomuto tvrzení další dokazování neprováděl.14. Dle soudu se tak žalovaná užíváním bytu nad rámec svého spoluvlastnického podílu bezdůvodně obohatila, a je povinna žalobci poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno. Při určení výše bezdůvodného obohacení vyšel soud z výše obvyklého nájemného stanoveného znalkyní, neboť majetkovým vyjádřením prospěchu plynoucího z bezdůvodného obohacení je peněžitá částka vynakládaná obvykle na užívání obdobné věci, zpravidla formou nájmu. Znalkyně stanovila výši nájemného za celý byt částkou , částka, . Při zohlednění velikosti podílů tak bezdůvodné obohacení představuje částku , částka, . Bezdůvodné obohacení bylo stanoveno za období od , datum, , neboť do , datum, měla užívací právo na základě věcného břemene matka žalované a v tomto období nemohlo bezdůvodné obohacení na straně žalované vzniknout. Nárok žalobce je tak důvodný co do požadavku na zaplacení , částka, včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z., ve výši dle prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od , datum, dle výzvy k vydání bezdůvodného obohacení.15. Soud se k námitce žalované zabýval tím, zda část pohledávky žalobce nezanikla započtením ve smyslu § 1982 odst. 2 o.z. V prvé řade soud konstatuje, že k započtení pohledávky žalované je možné z procesního hlediska přihlédnou i přes koncentraci řízení s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, , dle kterého „Učinil-li žalovaný právní úkon směřující k započtení až poté, co nastaly účinky koncentrace řízení, nebrání koncentrace řízení tomu, aby soud přihlédl k existenci započtené vzájemné pohledávky, která měla vzniknout a stát se splatnou před koncentrací řízení, a k označeným důkazům, i když nebyla existence této pohledávky tvrzena a důkazy k ní nebyly navrženy již před koncentrací.“.16. V řízení bylo prokázáno, že od května 2022 činily platby za osvětlení, údržbu, ostatní a správu , částka, , od července 2024 činily , částka, a od května 2025 činily , částka, . Za období od listopadu 2022 do , datum, bylo zaplaceno , částka, (20 měsíců * , částka, , 10 měsíců * , částka, a 1 měsíc , částka, ). Povinnost žalobce podílet se na těchto nákladech ve smyslu § 1180 odst. 1 o.z. byla v rozsahu jedné poloviny, tedy ve výši , částka, . Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný platil měsíčně , částka, , tedy za 31 měsíců zaplatil , částka, .
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.