17 C 80/2025-103 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhá uložení povinnosti žalované zdržet se tlaku zeminy z pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a parc. č. st. , Anonymizováno, , v katastrálním území a obci , adresa, (dále jen „pozemek žalované“), na pozemek žalobce parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , v katastrálním území a obci , adresa, (dále jen „pozemek žalobce“). Žalobu odůvodňuje tím, že na pozemku žalované byly provedeny pozemkové úpravy, byla sem navezena zemina a na této navážce vybudována terasa. Tlak navezené zeminy způsobuje praskliny zdiva na domu žalobce, stav zdiva se postupně zhoršuje. Působení navážky na pozemku žalované vytváří nepřípustný tlak na dům žalobce, kdy toto je přímou imisí ve smyslu § 1013 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), proto se žalobce domáhá podanou žalobou ochrany svého vlastnického práva. V tomto směru je pak koncipován i žalobní návrh, který tomuto zákonnému ustanovení odpovídá.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasí, nárok v ní uplatněný neuznává. Z hlediska uplatněného nároku zdržení se tlaku zeminy žalovaná uvádí, že výška zeminy na pozemcích žalované je nezměněna minimálně 35 let. Vzhledem k vágnosti žaloby nemá žalovaná možnost se k žalobě blíže vyjádřit, neboť žalobcem tvrzená imise není nijak blíže identifikována.3. Vzhledem k právnímu posouzení věci soud neprováděl žádné dokazování, protože toto by bylo nadbytečné.4. Po právní stránce soud věc posuzoval dle § 1018 o. z., dle něhož pozemek nesmí být upraven tak, aby sousední pozemek ztratil náležitou oporu, ledaže se provede jiné dostatečné upevnění. Toto ustanovení směřuje na situace, při nichž v důsledku úprav může dojít k pohybu zeminy apod. ze sousedního pozemku a k narušení stability tohoto pozemku nebo stavby na něm zřízené. Účelem právní úpravy zde není vymezit rámec pro ochranu proti obtěžování, ale spíše předcházet škodám. Jde i o konkretizaci povinnosti zdržet se ohrožení výkonu práva jiného. (viz , Anonymizováno, , Jiří. § 1018 [Úpravy pozemku a ohrožení sousedního pozemku]. In: , Anonymizováno, a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2021, s. 173.) K aplikaci tohoto ustanovení se pak Nejvyšší soud vyjádřil v rámci rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (dostupný stejně jako i další citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz), dle něhož je třeba vnímat § 1018 o. z. jako zvláštní úpravu ochrany vlastnického práva, přičemž se nejedná o ochranu proti imisím. V rámci tohoto ustanovení je řešeno ohrožení sousedního pozemku proti sesutí, resp. jinému jeho ohrožení, včetně ohrožení stavby na něm zřízené. Jde tedy o speciální případ prevence proti hrozící škodě (shodně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), přičemž pokud již k ohrožující úpravě došlo, pozbývá zpravidla smyslu žaloba na zdržení se ohrožujícího jednání, a lze žalovat na uložení povinnosti uvést pozemek do předchozího stavu nebo jej jinak proti sesutí zajistit. Lze tedy uzavřít, že je-li pozemek, aniž byl zajištěn dostatečným upevněním, upraven tak, že sousední pozemek (nebo budova na něm postavená, není-li součástí pozemku) ztratí náležitou oporu, může se vlastník ohrožené nemovitosti domáhat, aby se soused zdržel dalšího hloubení, a buď uvedl pozemek do předchozího stavu, nebo svůj pozemek náležitě upevnil; pokud již škoda vznikla, může se též domáhat její náhrady podle části čtvrté, hlavy III. o.z. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ).5. Žalobce se domáhá ochrany svého vlastnického práva, přičemž tuto potřebu odůvodňuje terénními úpravami, provedenými předchůdcem žalované na jejím pozemku, který tak tlakem zeminy ovlivňuje statiku stavby žalobce. Na takto žalobcem tvrzený skutkový stav dle názoru soudu dopadá právě § 1018 o.z. a shora uvedené judikatorní závěry, nikoliv § 1013 o.z., jež si žalobce ke své ochraně vybral a který mu právě ukládá domáhat se právě uložení povinnosti žalované zdržet se přesně vymezeného rušení práva žalobce, nikoliv však již povinnost něco pozitivního konat (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ). Ustanovení § 1018 o.z. je však vůči § 1013 o.z. ustanovením speciálním. V daném případě již k žádnému aktivnímu jednání ze strany žalované nedochází, žaloba na zdržení se ohrožujícího jednání (byť specifikovaného jako „zdržení se tlaku zeminy“), pozbývá smyslu. To, že by bylo soudem konstatováno, že se má žalovaná „zdržet tlaku zeminy“ bez dalšího vymezení jejích konkrétních povinností, jako např. uvedení pozemku do původního stavu, kdy tento bude specifikován tak, aby soud mohl posoudit, zda se jedná o vhodné a dostačující opatření, či náležitého upevnění pozemku, taktéž za současné specifikace tohoto upevnění, nijak neřeší již nastalou a dlouhotrvající situaci, a proto není na místě takto formulovanému nároku žalobce vyhovět a je třeba žalobu zamítnout.6. Nad rámec uvedeného pak soud dodává, že pokud žalobce zastoupený advokátem zvolí nevhodný způsob ochrany svého práva, pak nejde o vadu žaloby, která z procesního hlediska obsahuje řádně všechny stanovené náležitosti, a proto nepřichází v úvahu postup dle § 43 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, ), zároveň pak soud není povinen v průběhu řízení poučovat účastníky o možném výkladů předpisů hmotného práva (srov. nález Ústavního soudu z , datum, , sp.zn. I. ÚS 63/96). Poučení o tom, jakým způsobem by měl žalobce formulovat žalobní návrh, aby mohl být v řízení úspěšný, přesahuje rámec poučovacích povinností soudu a soud není oprávněn je žalobci poskytnout. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, )7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, , když je soud toho názoru, že ohledně tarifní hodnoty nelze vycházet z jiného ustanovení a.t., než z ustanovení § 9 odst. 1 a.t., a to ani analogicky, sestávající z částky , částka, za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 100 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 100 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. Lhůta k plnění náhrady nákladů byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro odchýlení se od tohoto ustanovení, místo plnění podle § 149 odst. 1 o. s. ř.