3 C 133/2025-28 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky , částka, spolu s příslušenstvím specifikovaném ve výroku I. a II. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, , právnická osoba, , bd uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, . Úvěr byl k , datum, zesplatněn, neboť žalovaný neplnil řádně. Pohledávka byla ke dni , datum, postoupena na žalobkyni. Dluh žalovaného je tvořen jistinou ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , úrokem z úvěru ve výši 12,75 % p.a. z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dluhu upomínán. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nesporoval tvrzení v ní uvedená.3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění:4. Z listiny označené jako podklady pre súdne konanie soud zjistil, že k , datum, měl být dluh žalovaného na jistině ve výši , částka, , řádném úroku ve výši , částka, , úroku z prodlení ve výši , částka, a poplatcích ve výši , částka, .5. Z listiny označené jako protokol o zkoumání úvěruschopnosti soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně měl zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný měl mít příjem ve výši , částka, a měl mít jiné úvěry se splátkami ve výši , částka, , výdaje žalovaný uvedl ve výši , částka, . Jakým způsobem k těmto závěrům právní předchůdce dospěl však není zřejmé.6. Z listiny označené jako Žádost/Smlouva o revolvingovém úvěru včetně sazebníku poplatků vyplývá, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně , Anonymizováno, , právnická osoba, , bd byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, . Úrok byl sjednán ve výši 22,68 % ročně. Žalovaná měla úvěr uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5% z vyčerpané částky minimálně však ve výši , částka, . Žalovaný zde uvedl příjem ve výši , částka, a výdaje ve výši , částka, (, částka, splátky úvěrů). Žádné listiny prokazující schopnost žalovaného splácet úvěr předloženy nebyly.7. Z listiny označené jako „Číslo úvěru: , Anonymizováno, , jméno FO, “ (přehled čerpání a plateb) a sdělení žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný přijal celkem , částka, a zaplatil , částka, .8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně potvrzení o podání soud zjistil, že žalovanému byla odeslána dne , datum, předžalobní výzva.9. Z oznámení o postoupení pohledávky plyne, že tímto dopisem měl být žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni. Doklad o odeslání však chybí.10. Z listiny označené jako Notářský zápis ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, a výpis přílohy č. , hodnota, č.l. 23 soud zjistil, že tímto zápisem byla pohledávka postoupena na žalobkyni.11. Soud neprovedl další navržené důkazy, neboť pro posouzení daného případu byly nadbytečné.12. Na základě skutkových zjištění soud učinil následující závěr skutkového stavu. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně , Anonymizováno, , právnická osoba, , bd byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, . Úrok byl sjednán ve výši 22,68 % ročně. Žalovaný měl úvěr uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5% z vyčerpané částky minimálně však ve výši , částka, . Žalovaný zde uvedl příjem ve výši , částka, a výdaje ve výši , částka, (, částka, splátky úvěrů), právní předchůdkyně žalobkyně vycházela ze splátek úvěrů ve výši , částka, . Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl vyzvána k úhradě dluhu dopisem ze dne , datum, , který mu byl dne , datum, odeslán.13. Soud naopak nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěryschopnost žalovaného, kdy k tomuto nebyly soudu předloženy žádné relevantní důkazy, které by toto prokazovaly.14. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ( dále jen z.s.ú.) ve znění účinném ke dni uzavření obou smluv.15. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle ust. § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.19. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána po právu jen v části. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení dlužné jistiny a příslušenství ze smlouvy o úvěru sjednané mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Žalobkyně doložila aktivní legitimaci k žalobě na základě postoupení pohledávky, na jejímž základě vstoupila do práv její právní předchůdkyně , Anonymizováno, , právnická osoba, , bd dle § 1879 a násl. občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb.22. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy činnost upravenou v § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm.a) z.s.ú.. Žalovaný měl poskytnuté částky splatit spolu s blíže specifikovanými poplatky a úroky. S ohledem na citované ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. , spisová značka, , tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS , Anonymizováno, , které reflektují právní úpravu předchozího zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 145/2010 Sb., dle názoru soudu a v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci OPR-, právnická osoba, . proti GK, C-679/18 použitelných i za účinnosti této právní úpravy. Posledně uvedené rozhodnutí Soudního dvora obsahuje závěr, dle něhož „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrost