3 C 57/2026-85 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení celkové částky , částka, spolu s úrokem a úrokem z prodlení vymezenými ve výroku I. a II. Uvedla, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky výši , částka, . Žalovaná měla úvěr uhradit jednou splátkou ve výši , částka, , avšak dostala se se splácením do prodlení a dluh neuhradila. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované v souladu s judikaturou vyšších soudů a zákonem o spotřebitelském úvěru, kdy podniká v rámci mikro půjček a s ohledem na tuto skutečnost tak činila řádně. Sjednaný úrok je v souladu s dobrými mravy. Část tvrzených splátek ze strany žalované byly poplatky za prodloužení lhůty splatnosti, na samotný dluh žalovaná uhradila , částka, . Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k plnění předžalobní výzvou.2. Žalovaná nárok v žalobě neuznala, uvedla, že žalobkyně neunáší břemeno důkazní, co se týče zkoumání úvěruschopnosti žalované, kdy tato nebyla zkoumána řádně. Žalovaná měla jiné půjčky a úvěry. Žalovaná namítala i výši RPSN ve výši 5 512 % jako v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná uhradila žalobkyni několik splátek, které žalobkyně nezapočítala. Žalovaná tedy navrhla, aby žalobě bylo vyhověno v části , částka, se splatností 30 dnů a ve zbylé části, aby byla žaloba zamítnuta.3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutková zjištění.4. Ze smlouvy o úvěru, rámcové smlouvy o úvěru, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a podepsání smlouvy (č.l. 63) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne , datum, , na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, . Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku.5. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že na účet žalované č. , č. účtu, byla dne převedena částka , částka, dne , datum, .6. Ze seznamu výzev k úhradě, zaslané sms a e-mailu soud zjistil, že žalovaná byla upomínána k úhradě plnění ve výši , částka, .7. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího archu ze stejného dne soud zjistil, že žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, kdy žalovaná měla do , datum, uhradit částku ve výši , částka, včetně částky za právní zastoupení žalobkyně.8. Z jiných úvěrových smluv žalované soud zjistil, že žalovaná uzavírala přibližně po dobu jednoho roku před uzavřením předmětné smlouvy s žalobkyní i jiné úvěrové smlouvy, a to s jinými věřiteli ale i s žalobkyní. S žalobkyní se tak stalo v 11 případech a s jinými věřiteli postupně ve 4 případech.9. Z potvrzení o zaplacení soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni částku v souhrnné výši , částka, na předmětnou smlouvu.10. Z lustrace žalované, které prováděla žalobkyně, soud zjistil, že ta neobsahuje žádné negativní poznatky vůči žalované.11. Z výsledku scoringu a výpisu z , Anonymizováno, soud zjistil, že želovaná měla příjem ve výši , částka, , uvažované výdaje ve výši , částka, , splátky mikropůjček ve výši , částka, . Žalovaná měla dluh po splatnosti ve výši , částka, , dluhy v celkové výši , částka, a měsíční splátky ve výši , částka, . Žalované byly celkem v 7 případech zamítnuty žádosti o úvěr/kreditní kartu.12. Z žádosti o úvěr a přílohy k této žádosti soud oproti předchozímu odstavci navíc zjistil, že žalovaná uvedla svůj měsíční příjem ve výši , částka, , měsíční výdaje ve výši , částka, , splátky jiných úvěrů ve výši , částka, . Žalobkyně oproti tomu počítala s příjmy, výdaji a splátkami stanovenými v předchozím odstavci.13. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je tak soud toho názoru, že žalobkyně nedostatečně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Žalované byla poskytnuta částka , částka, a byla vyzvána k plnění dopisem ze dne , datum, . Žalovaná uhradila žalobkyni , částka, .14. Další navržené důkazy soud neprovedl, neboť pro posouzení věci jsou nadbytečné.15. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ( dále jen z.s.ú.) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.16. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle ust. § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.20. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána po právu jen v části. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení dlužné jistiny a úroků ze smlouvy o úvěru sjednaných mezi ní a žalovanou.23. Žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalované, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy činnost upravenou v § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm.a) z.s.ú.. Žalovaný měl poskytnutou částku splatit spolu s blíže specifikovanými poplatky a úroky. S ohledem na citované ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. , spisová značka, , tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018, které reflektují právní úpravu předchozího zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 145/2010 Sb., dle názoru soudu a v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci OPR-, právnická osoba, . proti GK, C-679/18 použitelných i za účinnosti této právní úpravy. Posledně uvedené rozhodnutí Soudního dvora obsahuje závěr, dle něhož „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“24. Citované ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve svém rámci upravuje postup při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a umožňuje poskytnutí úvěru až poté, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přičemž výchozími informac