12 C 192/2021-17 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] a dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne [datum]. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobkyně (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného činí celkem [částka] nejpozději splatných dne [datum]. Výzva k plnění byla zaslána dne [datum]. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy výdaji a dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] s žalovaným rámcovou úvěrovou smlouvu, na základě níž byl žalovanému téhož dne poskytnut úvěr ve výši [částka] s tím, že žalovaný měl věřiteli vrátit do [datum] částku [částka]. [příjmení] [částka] byla na účet žalovaného zaslána dne [datum]. Žalovaný na úvěr dosud neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], odeslaným téhož dne, v němž byla žalovanému určena třídenní lhůta k plnění. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou, avšak do dnešního dne ničeho nezaplatil. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č.145/2010 Sb., ve znění účinném době uzavření předmětné smlouvy o úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitel poskytne úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 6. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne [datum] sjednána smlouva o úvěru, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu citovaného § 2395 občanského zákoníku, §1 a násl. zákona č. 145/2010 Sb. V souladu s cit. ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., proto bylo povinností právního předchůdce žalobkyně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet s tím, že úvěr může být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet; přitom postup získávání údajů pouze od samotného spotřebitele není v souladu s požadavkem odborné péče, která je pro věřitele předepsána v cit. ust. § 9 odst. zákona č. 145/2010 Sb. 10. V projednávané věci žalobkyně ani netvrdila (natož pak aby prokázala), že by jí (právnímu předchůdci) žalovaný poskytl jakékoliv informace, na základě nichž by mohla posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládalo cit. ust. § 9 z.č.145/2010 Sb., a dále pouze tvrdila, že její právní předchůdce prověřoval poměry žalovaného ve veřejných databázích, včetně případné výše dalších dluhů a exekucí, jak předepisuje cit. ust. § 9 odst.1 zákona č.145/2010 Sb.;„ formulářové“ prohlášení v Rámcové úvěrové smlouvě ([číslo listu]) výše uvedené nahradit nemůže. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohla ani být poučena o následcích, které zákon spojuje s neunesením břemene tvrzení a důkazního břemene k uvedeným skutečnostem. 11. S ohledem na shora popsané neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu podle cit. ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smluv, neplatnou, a proto plnění z titulu smluv považoval za nedůvodné. Žalobkyně tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku. 12. Pro výpočet výše bezdůvodného obohacení bylo nejprve třeba zjistit, kolik žalovaný žalobkyni (právnímu předchůdci) zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho, bezdůvodným obohacením dle shora uvedeného právního závěru, je tedy částka [částka], kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni spolu s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (žalobkyně prokázala odeslání první výzvy v rámci oznámení o postoupení pohledávky dne [datum], přičemž podle fikce doručení dle ust. §573 občanského zákoníku byla zásilka s výzvou žalovanému doručena třetí pracovní den, tedy dne [datum]; lhůta k plnění byla dle výzvy tří denní, proto dnem kdy mohl žalovaný nejpozději plnit byl [datum]; ode dne následujícího je pak žalovaný v prodlení s plněním předmětné částky). Ve zbývající části posuzovaného nároku soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. 13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis návrhu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].