12 C 339/2020-36 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8. 05 %. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná coby úvěrovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] (ke dni [datum] byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena ve prospěch společnosti [právnická osoba], [IČO]) Smlouvu o úvěru [číslo]. Žalobkyně coby postupník uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] [IČO] coby postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Podle smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši [částka] s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, tj. v celkové výši [částka]. Žalovaná se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve 13 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni [datum]. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrované poskytl dne [datum], což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná svůj závazek nesplnila řádně a včas, ocitla se tak v prodlení. Vzhledem k prodlení žalovaného má tak žalobce krom dlužné jistiny i nárok na zákonný úrok z prodlení v zákonné % výši z žalované částky od [datum] 2:00:00 do zaplacení. Dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní výzva. 2. V podání ze dne [datum] pak žalobkyně popsala (v obecné rovině), jakým způsobem její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalované. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: společnost [právnická osoba], jako věřitel na straně jedné a žalovaná jako dlužník na straně druhé uzavřeli dne [datum] smlouvu, na základě níž se společnost [právnická osoba], zavázala žalované poskytnout neúčelový, hotovostní úvěr ve výši [částka] s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou a žalovaná se zavázala věřiteli úvěr včetně úplaty, administrativního poplatku a úroků v celkové výši [částka] vrátit ve 13-ti měsíčních splátkách ve výši [částka]. Žalovaná uhradila na uvedenou pohledávku částku ve výši [částka]. Obchodní společnost [právnická osoba] (právní nástupce společnosti [právnická osoba]), jakožto postupitel uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávky se společností [právnická osoba], jakožto postupníkem, na základě níž postoupila (mimo jiné) předmětnou pohledávku na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. V rámci skutkových zjištění o prověřování úvěruschopnosti žalované žalobkyně předložila tzv. scoringovou kartu a žádost o poskytnutí úvěru, do níž žalovaná prohlásila, že má čistý měsíční příjem [částka], průměrné měsíční příjmy domácnosti [částka] a průměrné měsíční výdaje domácnosti činí [částka] při vyživovaném počtu dvou osob. K tomu žalovaná doložila výplatní pásku za měsíc [číslo] s čistým měsíčním příjmem [částka]. Žalovaná v řízení ani netvrdila, jakou část pohledávky žalobkyni (jejímu právnímu předchůdci) zaplatila. 5. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také OZ), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č.145/2010 Sb., ve znění účinném době uzavření předmětné smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitel poskytne úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 7. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne [datum] sjednána smlouva o úvěru, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu citovaného § 2390 občanského zákoníku, §1 a násl. zákona č. 145/2010 Sb. V souladu s cit. ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., proto bylo povinností právního předchůdce žalobkyně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tyto spotřebitelské úvěry splácet s tím, že úvěry mohou být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnuty pouze tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelské úvěry splácet; přitom postup získávání údajů pouze od samotného spotřebitele není v souladu s požadavkem odborné péče, která je pro věřitele předepsána v cit. ust. § 9 odst. zákona č. 145/2010 Sb. 11. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná jejímu právnímu předchůdci poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalované úvěry splácet s odbornou péčí, jak jí ukládalo cit. ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., a že právní předchůdce žalobkyně tyto poměry prověřoval v databázi ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázi inkasních agentur. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila žádost o úvěr, z níž vyplývá, že příjem žalované činil [částka] a stejně tak i příjem celé domácnosti, z čehož vyplývá, že příjem žalované byl jediným příjmem její domácnosti. K tomuto prohlášení žalovaná doložila výplatní pásku, ze které však vyplývá, že její měsíční příjem v měsíci [číslo] byl pouze ve výši cca [částka]. Zároveň žalovaná uvedla výdaje domácnosti ve výši [částka], aniž by byly jakkoliv specifikovány, a především k nim nebyl soudu doložen žádný doklad (doklad SIPO, nájemní smlouva apod.). Za situace, kdy tvrzený příjem žalované neodpovídal doloženému příjmu žalované, doložený příjem nedostačoval na tvrzené výdaje a zároveň nebyly nijak doloženy (a to ani částečně) výdaje žalované, má soud za to, že právní předchůdce žalobkyně nezkoumal dostatečně poměry žalované a to, zda žalovaná bude schopna předmětný dluh splácet. Navíc žalobkyně nijak neprokázala, že by její právní předchůdce zkoumal poměry žalované ve veřejných databázích, včetně případné výše dalších dluhů a exekucí, jak předepisuje cit. ust. § 9 odst.1 zákona č.145/2010 Sb. 12. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně nevynaložil ve smyslu ustanovení § 9 odst. zákona č. 145/2010 Sb. dostatečnou odbornou péči ke zjištění schopnosti žalované shora uvedený spotřebitelský úvěr splácet, shledal soud předmětnou úvěrovou smlouvu podle cit. ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smluv, neplatnou, a proto plnění z titulu smlouvy považoval za nedůvodné. Žalobkyně tak mohla po žalované uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku. 13. [příjmení] soud zjistil výši bezdůvodného obohacení dle shora uvedeného právního závěru, bylo třeba odečíst částku již zaplacených finančních prostředků od poskytnutých prostředků, tedy 11 000 – 4 380 = [částka]. Výsledná částka je částkou bezdůvodného obohacení, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve výši [částka] spolu s úrokem s úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum] (žalobkyně prokázala odeslání výzvy k plnění dne [datum], přičemž podle fikce doručení dle ust. §573 občanského zákoníku byla zásilka s výzvou žalované doručena třetí pracovní den, tedy dne [datum] ([číslo] a [datum] byla sobota a neděle); ode dne následujícího tj. [datum] je tak žalovaná v prodlení s plněním předmětné částky). Ve zbývající části posuzovaného nároku soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. 14. Žal