14 C 217/2020-22 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky [částka] a náhradu nákladů řízení. Uvedl, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o ubytování, na základě které se žalovaná stala uživatelkou pokoje [číslo] v městské ubytovně [anonymizováno] dům [adresa] v [obec], která je ve vlastnictví žalobce. Ubytování bylo sjednáno na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovaná vyklidila svůj pokoj a odstěhovala se dne [datum]. Za ubytování byla ve smlouvě sjednána úplata ve výši [částka] na jeden den. Od [datum] žalobce celoplošně zvýšil tento poplatek na částku [částka] denně. Při podpisu smlouvy žalovaná uhradila kauci ve výši [částka]. Žalovaná nezaplatila platbu za ubytování za období od [datum] do [datum], tedy 19 x [částka], tj. celkem [částka], a to ani přes písemnou výzvu ze dne [datum]. Ke dni podání žaloby proto žalobci dluží částku [částka]. Žalovaná uznala dluh, který je proti ní žalobou uplatňován a současně požádala, aby jí byla povinnost k jeho úhradě uložena ve lhůtě dvou měsíců ode dne právní moci rozsudku. Uvedla, že je nezaměstnaná, nemá kde bydlet a nepobírá žádné dávky. V nejbližší době bude kontaktovat úřad práce a bude se snažit situaci vyřešit. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná užívala pokoj [číslo] v městské ubytovně žalobce v době od [datum] do [datum], a to na základě smlouvy o ubytování. V této smlouvě byl dohodnut poplatek za ubytování ve výši [částka] za každý den. Poplatek byl zvýšen od [datum] na částku [částka] denně. Od [datum] do [datum] užívala žalovaná předmětný pokoj v městské ubytovně bez právního důvodu. Vzniklo jí tak bezdůvodné obohacení ve výši obvyklé ceny za ubytování, tj. ve výši [částka] denně, celkem tedy v částce [částka]. Žalobkyně započetla na úhradu bezdůvodného obohacení částku [částka], kterou žalovaná složila jako kauci. Žalovaná tak zůstává v prodlení s úhradou částky [částka]. Podle § 2326 občanského zákoníku, smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a ob jednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. Podle § 2991 odst. 1) o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2) o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že se jedná o nárok z bezdůvodného obohacení, kterého se žalované dostalo tím, že po skončení smluvního vztahu užívala nadále po dobu 19 dnů majetek žalobce, za který nehradila žádnou cenu. Žalobce v řízení prokázal výši platby za ubytování v městské ubytovně, jako cenu v místě a čase obvyklou. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované, aby žalovanou částku žalobci zaplatila ve lhůtě 30-ti dnů od právní moci rozsudku, když zohlednil finanční a sociální situaci žalované. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud uložil žalované povinnost nahradit náklady řízení žalobci ve lhůtě dvou měsíců od právní moci rozsudku, když vzal v úvahu tvrzení žalované o jejich finančních a sociálních poměrech.